V dobách, kdy komunistická propaganda do omrzení hlásala, že "mládí má zelenou", nebyl snad nikdo větší otloukánek než absolventi vysoké školy. Ještě v druhé polovině 80. let mladý inženýr z nepreferovaného oboru (tedy mimo hornictví, energetiku a těžký průmysl) mohl po několikaletém a vesměs náročném studiu čekat nástupní plat kolem 1800 korun měsíčně. Hrubého. Přičemž komunisti uměli i takový příjem pěkně zdanit, se zdůvodněním, že podporují rodiny, takže bezdětní (tedy převážně mladí) mají odvádět do společného měšce víc.

Koruna sice měla větší kupní sílu (i když jak v kterém oboru, třeba obyčejná audiokazeta stála přes sto korun, o dost víc, než představovala denní mzda), ale i tak to bylo málo a dělníci dostávali víc. I proto technická inteligence tak často volila co nejrychlejší emigraci. Vždyť ve zjevně zaostávajícím Československu málokterý zaměstnavatel držel krok se světovým vývojem a nevypadalo to, že se to kdy může změnit. Mladé deptala vleklá bytová krize nesrovnatelná (mimo státem preferované či ekologicky zdevastované oblasti, což se prolínalo) s tím, co známe dnes. Mladí museli počítat s kratší dovolenou (čtyři týdny si ještě nezasloužili), muže navíc čekala povinná vojna, takže zelené si nakonec užili až až, ovšem v jiném významu, než slibovala propaganda. Minimálně roční pauza kariérní růst techniků přibrzdila a podmínky pro mladé rodiny přes všechny sociální dávky jednoznačně komplikovala.

Technici s diplomem z 80. let dnes často vedou či vlastní důležité české podniky, a možná tak mají sklon posuzovat představy a požadavky nastupující generace optikou formovanou vlastní drsnou zkušeností. Pak jim "dnešní mladí" nutně musí připadat "zpovykaní". Právem?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč by se zaměstnavatelé neměli divit, když si čerství absolventi vysokých škol řeknou o daleko vyšší plat než před pár lety.
  • A proč by na nich neměli šetřit.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru