Co udělá ekonomika zítra, nikdo neví. Trhy jsou dnes nervózní, ale učebnice mlčí. Ekonomie má problémy s odpovídáním na otázky současné, o těch budoucích ani nemluvě. Proto se nabízí vhodná chvíle podívat se na svět jinak – očima ekonofyzika, jenž civilizaci vidí jako systém řízený stejnými zákony, jakými se řídí samotný vesmír. Na peníze nahlíží jako na hmotu a antihmotu a v lidském jednání rozpoznává chování mikroskopických částic.

Ekonofyzika vznikla teprve na přelomu tisíciletí. Přesto má na svém kontě už řadu úspěchů. Její průkopníci dokázali jako jedni z mála předpovědět hypoteční a finanční krizi, od níž svět právě teď dělí deset let. Na české verzi Wikipedie nemá tato věda dosud ani své heslo, přitom si nyní zapsala další významný objev, kdy se v Japonsku podařilo prokázat, že projevy mikrosvěta lze popsat stejně jako chování finančních trhů. Japonci dokázali rozluštit záhadu, kterou si ekonomové i fyzici lámali hlavu více než sto let.

K pochopení jejich šifry je ale třeba krátké exkurze do světa malých rozměrů. Subatomární částice, tedy elektrony, protony nebo neutrony, si lze nejlépe představit jako obláčky pravděpodobnosti. Všechny tyto obláčky jsou součástí větších celků – polí, která vyplňují celý časoprostor – vesmír. Obláčky se z polí nahodile vynořují, interagují a vytváří objekty. Každý objekt, každý člověk je tak ve své podstatě součtem těchto interakcí. Podobně to platí i o lidských rozhodnutích. Miliardy rozhodnutí jednotlivých lidí vzájemně interagují a v součtu udávají vývoj finančních trhů, globální ekonomiky.

Tato paralela zní velmi atraktivně, ale bylo třeba ověřit její pravdivost. A to nyní učinili japonští ekonofyzici, jejichž zmíněná studie demonstruje, že chování finančních trhů lze vysvětlit v kontextu náhodného pohybu částic mikrosvěta.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Dále je rozvedeno, jak Japonci propojili finanční trhy se světem mikrosvěta.
  • Čtenáři je dále předloženo řešení v současnosti největšího problému globální ekonomiky s masivním zadlužováním, které nabízí ekonofyzici v podobě zavedení antipeněz.
  • V neposlední řadě bude odhaleno, proč se lze na každého člověka i civilizaci dívat jako na vesmír, jenž spěje k tepelné smrti a jak by se tím mohla inspirovat ekonomie.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru