Naše zahraniční politika má konečně plnohodnotného ministra. Nový šéf Černínského paláce je vykreslován jako nemastný neslaný politik bez zkušeností. Z jeho prvních vystoupení je ale znát, že si vytkl mnohem ambicióznější program než jeho předchůdci. Pro českou zahraniční politiku to znamená vítané oživení. Zda ale se svojí agendou uspěje určí spíše jeho výkon na domácím politickém hřišti.

Tomáš Petříček ve svém inauguračním projevu zdůraznil, že pro Českou republiku jsou klíčové vztahy se sousedy, členství v EU a angažmá v NATO, čímž splnil minimum, které se od něj očekávalo. Kromě toho ale připomněl český zájem o agendu lidských práv, o Východní partnerství nebo podporu integrace západního Balkánu do EU. I zde se držel platné koncepce zahraniční politiky. Připomínka podpory lidských práv ve světě má však zvláštní hodnotu, protože například při srpnových projevech premiéra, prezidenta i pověřeného ministra před českými velvyslanci bylo toto téma zcela pominuto a zdálo se, že prosazování lidských práv ze zahraniční politiky vymizí.

Podstatná je ale Petříčkova idea českou zahraniční politiku obohatit o priority nové. Ve svých dosavadních vystoupeních zmiňoval zejména rozvojovou spolupráci, boj s klimatickými změnami a rozvoj vztahů s Afrikou. Nelze říci, že by v české zahraniční politice tyto otázky neexistovaly, ale doposud nehrály důležitou roli. Česko v rozvojové spolupráci neplní závazky dané EU ani OSN a v minulém funkčním období sněmovny se podvýbor pro tuto problematiku ani jednou nesešel. Česko ratifikovalo Pařížskou dohodu o změnách klimatu jako poslední unijní země a africký kontinent téměř přehlíželo.

Výběrem témat česká zahraniční politika začíná hledět do budoucnosti. Debata o našem místě ve světě zamrzla v 90. letech. Od vstupu do EU jde spíše o opakování stále stejných příběhů. Velké úkoly, jako bylo znovunabytí suverenity, členství v EU a Alianci Česko splnilo, ale další už definovat nedokázalo. Středně velké priority jako Východní partnerství nebo podporu lidských práv pak nezvládá. Diskuse o nich se vyčerpává přehnanou polarizací a vůle vyvinout zde nějaké úsilí mezi politiky slábne. Je bezesporu dobře, že je Petříček připomíná.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaká úskalí skrývá snaha nového ministra zahraničí?
  • V čem může pomoci migrace?
  • A jakou roli mohou při novém náhledu na africký kontinent hrát velvyslanci?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru