David Marek
Blíží se konec roku a rozpočtová sezona, to znamená příprava a schvalování státního rozpočtu na příští rok, je v plném proudu. Ekonomika pokračuje v solidním růstu, nezaměstnanost je rekordně nízká, a kdo by čekal, že rozpočet bude v přebytku, ten se (opět) mýlí.
Začněme u předpokladů. Návrh rozpočtu vychází z prognózy růstu HDP o 3,1 procenta. Ve srovnání s jinými odhady jde o hodnotu vcelku realistickou. Ostatně ministerstvo financí si svou prognózu ověřuje explicitním srovnáním s odhady jiných institucí. Při růstu cen o 2,3 procenta by se měl HDP v běžných cenách zvýšit o 5,5 procenta. V tomto kontextu se zdá být odhad růstu celkových rozpočtových příjmů o 11,5 procenta, resp. daňových příjmů o 8,7 procenta poměrně odvážný.
Co by se stalo, kdyby příjmy rostly "jen" stejně rychle jako nominální HDP? V rozpočtu by chybělo 79 miliard korun a z plánovaného schodku 40 miliard by rázem bylo téměř 120 miliard. Navíc prognóza ministerstva financí nese dovětek, že rizika prognózy jsou vychýlena směrem dolů.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
