Blíží se konec roku a rozpočtová sezona, to znamená příprava a schvalování státního rozpočtu na příští rok, je v plném proudu. Ekonomika pokračuje v solidním růstu, nezaměstnanost je rekordně nízká, a kdo by čekal, že rozpočet bude v přebytku, ten se (opět) mýlí.
Začněme u předpokladů. Návrh rozpočtu vychází z prognózy růstu HDP o 3,1 procenta. Ve srovnání s jinými odhady jde o hodnotu vcelku realistickou. Ostatně ministerstvo financí si svou prognózu ověřuje explicitním srovnáním s odhady jiných institucí. Při růstu cen o 2,3 procenta by se měl HDP v běžných cenách zvýšit o 5,5 procenta. V tomto kontextu se zdá být odhad růstu celkových rozpočtových příjmů o 11,5 procenta, resp. daňových příjmů o 8,7 procenta poměrně odvážný.
Co by se stalo, kdyby příjmy rostly "jen" stejně rychle jako nominální HDP? V rozpočtu by chybělo 79 miliard korun a z plánovaného schodku 40 miliard by rázem bylo téměř 120 miliard. Navíc prognóza ministerstva financí nese dovětek, že rizika prognózy jsou vychýlena směrem dolů.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru