Relativní vyspělost československé ekonomiky v období první republiky je v povědomí široké veřejnosti. Československé výrobky skutečně úspěšně konkurovaly na světových trzích německým či francouzským. Zároveň je ale v povědomí lidí často zakořeněno přesvědčení, že s nástupem komunistů vzala konkurenceschopnost s nadsázkou řečeno přes noc zasvé. Československé výrobky měly vůči svým zahraničním ekvivalentům zaostávat a nedosahovaly ani zdaleka své předválečné kvality.

Po druhé světové válce československá ekonomika těžila z dočasného vyřazení válkou zničené německé infrastruktury a navázala na své předválečné úspěchy. S nástupem komunistů k moci se ekonomika přeorientovala na východní trhy.* Ve druhé polovině padesátých let se ovšem obchodní výměna se západní Evropou začala v důsledku uvolnění mezinárodního napětí zvyšovat. A kvalita československých výrobků tehdy konkurovala v mnoha směrech západním ekvivalentům textilního či strojírenského průmyslu.

K postupnému zaostávání vůči vyspělým ekonomikám vedla až konzervativní investiční politika v období normalizace. Není pravda, že by se v československém průmyslu neobjevovaly inovace. Podnik i jednotlivci přicházeli s novými nápady, stroje a zařízení získávaly vylepšení, stavěly se nové prototypy. Až příliš často se nedostaly dál než na plochy strojírenských veletrhů, neboť narazily na politický nesouhlas, případně neexistovaly podmínky pro masovou výrobu v důsledku chybějících investic do strojního zařízení jednotlivých výrobců a jejich subdodavatelů. Příkladů je celá řada, zmínit lze osobní automobily Škoda 720 či midibusy Karosa A-30. Zajímavou výjimku představuje Agrokombinát Slušovice, ve kterém vyřešili chybějící subdodavatele vlastní přidruženou výrobou.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru