Relativní vyspělost československé ekonomiky v období první republiky je v povědomí široké veřejnosti. Československé výrobky skutečně úspěšně konkurovaly na světových trzích německým či francouzským. Zároveň je ale v povědomí lidí často zakořeněno přesvědčení, že s nástupem komunistů vzala konkurenceschopnost s nadsázkou řečeno přes noc zasvé. Československé výrobky měly vůči svým zahraničním ekvivalentům zaostávat a nedosahovaly ani zdaleka své předválečné kvality.

Po druhé světové válce československá ekonomika těžila z dočasného vyřazení válkou zničené německé infrastruktury a navázala na své předválečné úspěchy. S nástupem komunistů k moci se ekonomika přeorientovala na východní trhy.* Ve druhé polovině padesátých let se ovšem obchodní výměna se západní Evropou začala v důsledku uvolnění mezinárodního napětí zvyšovat. A kvalita československých výrobků tehdy konkurovala v mnoha směrech západním ekvivalentům textilního či strojírenského průmyslu.

K postupnému zaostávání vůči vyspělým ekonomikám vedla až konzervativní investiční politika v období normalizace. Není pravda, že by se v československém průmyslu neobjevovaly inovace. Podnik i jednotlivci přicházeli s novými nápady, stroje a zařízení získávaly vylepšení, stavěly se nové prototypy. Až příliš často se nedostaly dál než na plochy strojírenských veletrhů, neboť narazily na politický nesouhlas, případně neexistovaly podmínky pro masovou výrobu v důsledku chybějících investic do strojního zařízení jednotlivých výrobců a jejich subdodavatelů. Příkladů je celá řada, zmínit lze osobní automobily Škoda 720 či midibusy Karosa A-30. Zajímavou výjimku představuje Agrokombinát Slušovice, ve kterém vyřešili chybějící subdodavatele vlastní přidruženou výrobou.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Dále se dočtete, že není pravda, že by lidé a podniky nepřicházeli za minulé éry s inovacemi.
  • Také se dozvíte, co zasadilo největší ránu československé konkurenceschopnosti.
  • A proč je těžké hodnotit stav průmyslu na konci 80. let.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru