Vyhlídky dnešních dvacetiletých Čechů na to, že jejich státní penze budou stejně vysoké jako v západní Evropě, jsou mizivé, ukazuje zpráva Národní rozpočtové rady o dlouhodobém vývoji státních financí. Nedojde-li k nápravě, hrozí, že za 20 let klesne životní úroveň důchodců pod hodnoty, na které dosahují penzisté dnes. "Kdybychom se nyní přenesli do demografické situace roku 2035 či 2040, tak máme podle mých osobních hrubých výpočtů průměrný důchod nikoli 12 500 korun měsíčně jako dnes, ale jen 9500 korun," uvedla v rozhovoru pro HN předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová.

Rada vznikla letos na jaře a má dohlížet na zdraví veřejných financí. V úterý poprvé předložila Poslanecké sněmovně svou zprávu, ve které popisuje, jak by se v následujícím půlstoletí vyvíjely veřejné rozpočty při zachování současných daní, státních příjmů a výdajů. Podle rady hrozí, že bez zavedení potřebných změn, včetně penzijní reformy, celkové zadlužení vlády vzroste každých 10 let od roku 2040 na dvojnásobek. Do roku 2068 by se mohlo z dnes neškodných hodnot na třetině hrubého domácího produktu vyšplhat na 230 procent HDP.

HN: Proč se studie dívá do budoucnosti 50 let dopředu?

Jde o časový výhled, na který se běžně tyto odhady dělají. Konvergenční program ministerstva financí, který sleduje přibližování České republiky k Západu, je také na 50 let. Naši studii budeme každý rok aktualizovat a doplňovat. Ta první se zaměřuje hlavně na penzijní systém.

Eva Zamrazilová (57)

Do čela tříčlenné Národní rozpočtové rady byla jmenována Poslaneckou sněmovnou na šest let letos v lednu. V letech 2008 až 2014 působila v bankovní radě České národní banky. Před nástupem do NRR byla více než tři roky hlavní ekonomkou České bankovní asociace. Vedle působení v těchto funkcích nadále přednáší makroekonomickou analýzu na své alma mater – Vysoké škole ekonomické v Praze. V minulosti pracovala také v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Před jmenováním do bankovní rady ČNB byla členkou týmu makroekonomických analýz v Komerční bance.

35 procent

je dnešní míra veřejného dluhu Česka vůči HDP.

230 procent

by mohla být míra zadlužení vůči HDP v roce 2068, když nedojde ke změnám ve výdajích státu.

HN: S jakým očekáváním Národní rozpočtová rada tuto svou studii zveřejňuje?

Každý se musí připravit na to, co může ve stáří od státu čekat. Naším cílem je, aby politici jasně probrali varianty, které před nimi stojí − není jich mnoho. Mohou zvýšit daně, oddálit věk odchodu do důchodu nebo připustit snížení životní úrovně důchodců proti pracujícím občanům.

HN: V čem se Národní rozpočtová rada liší od komise ekonoma Vladimíra Bezděka, která se před lety marně pokusila reformovat státní penzijní systém?

Ta byla jednorázovým aktem tehdejší vlády, my tu budeme pořád a budeme soustavně hodnotit situaci veřejných financí, ukazovat na rizika a sledovat pokroky. Rada je apolitická odborná instituce. Nyní platný zákon o rozpočtové odpovědnosti alespoň stanovuje dluhovou brzdu. V době Bezděkovy komise nic takového nebylo. Na rozdíl od této komise (pomohla dočasně zavést možnost soukromého spoření na důchod na úkor státních penzí, což bylo v roce 2015 zrušeno, pozn. red.) se navíc nezabýváme jen důchody, ale veřejnými financemi jako celkem.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Odkdy hrozí českým veřejným financím, že narazí na takzvanou dluhovou brzdu?
  • Proč může i České republice v budoucnu hrozit "úplný rozvrat veřejných financí"?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se