Riziko havárie takového rozsahu, jako nastala v srpnu v italském Janově, je v Česku téměř vyloučeno. Systém kontrol mostů, identifikace jejich poruch a sledování zatížitelnosti má v Česku dlouholetou tradici a vysokou úroveň. Na tiskové konferenci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) to ve středu uvedl Michal Drahorád z katedry betonových a zděných konstrukcí ČVUT. Část Morandiho mostu v italském Janově spadla v polovině srpna. Neštěstí si vyžádalo 43 obětí.

"S ohledem na situaci v Evropě lze beze zbytku konstatovat, že systém kontrol mostů, identifikace jejich poruch a sledování zatížitelnosti má, na rozdíl od jiných evropských států, v Česku dlouholetou tradici a vysokou úroveň. Třeba v porovnání s Itálií jsme zhruba o tisíc let vepředu. Prohlídky mostů se provádějí v pravidelných intervalech s délkou odpovídající stavu mostu. Maximálně je to pět let," řekl Drahorád. Most podobné konstrukce jako v Janově podle něj navíc v Česku neexistuje.

Prohlídky mostů podle Drahoráda mohou provádět pouze specialisté s příslušným oprávněním, které vydává ministerstvo dopravy. Zprávy z prohlídek, stanovení stavu mostu, vliv na jeho zatížitelnost a navrhovaná opatření na údržbu a opravy mostu jsou archivovány u vlastníka mostu. Ten je také ze zákona za zajištění bezpečnosti mostu jednoznačně odpovědný. Stejně tak za sledování stavu a kontroly.

"Každý, byť sebelepší systém kontrol může pochopitelně narušit lidská chyba nebo selhání některé části tohoto systému. Jasným příkladem může být třeba lávka v pražské Troji. Ze zkušenosti poslední doby se ale ukazuje, že nejen v Česku je největším problémem nedostatek financí na provádění oprav a údržby mostů," doplnil Drahorád.

Podle něj to však automaticky nesnižuje bezpečnost mostů jako takových, ale vede to ke snižování jejich zatížitelnosti. "Tedy snižování maximální přípustné hmotnosti vozidel připuštěných do provozu na mostě, tak aby byla zajištěna požadovaná bezpečnost mostu," sdělil Drahorád.

V Česku je podle ČKAIT evidováno asi 19 500 mostů na dálnicích, silnicích první až třetí třídy a některých místních komunikacích. Necelá polovina připadá na silnice třetí třídy, na dálnicích je 1689 mostů. Podle Drahoráda je v Česku dalších 20 až 30 tisíc mostů na místních komunikacích, zejména v menších obcích, které nejsou nikde evidovány. "Nejhorší stav mostů je na komunikacích s nižším významem, kde klesá společenská závažnost poruchy a rovněž erudice správce," dodal Drahorád.

Projektová dokumentace k mostu na Vltavské se ztratila

K mostu na Vltavské, který bylo nutné kvůli špatnému stavu dočasně uzavřít, schází drtivá většina projektové dokumentace. Technická správa komunikací (TSK), která se o most stará, má pouze jeden výkres, který navíc neodpovídá reálné podobě stavby. Novinářům to ve středu řekl čestný předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě (ČKAIT) Václav Mach, který se jako konzultant podílel na diagnostice mostu. Bez dokumentace se podle odborníka nedá zjistit, v jakém je most stavu.

Most na Vltavské TSK uzavřela minulý týden v noci z úterý na středu na základě informací společnosti, která prováděla jeho diagnostiku. TSK poté musela z bezpečnostních důvodů uzavřít část komunikace Bubenská navazující na magistrálu ve směru z centra na Výstaviště, která po mostě vede. Provoz je uzavřen i pod konstrukcí, takže nejedou tramvaje na Vltavské. Společnost Hochtief nyní pracuje na provizorní stabilizaci konstrukce, aby se na ni mohl vrátit provoz. TSK minulý týden ohlásila, že se most bude muset zbourat.

Podle Macha TSK most uzavřela kvůli otevřené spáře mezi dvěma segmenty, ze kterých se most skládá. Závada podle něj může být nová, ale klidně i roky stará. Mach navrhoval konstrukční systém, jehož prvky mostní konstrukce využívá, na samotné stavbě se nepodílel.

Zjištění skutečného stavu mostu podle odborníka komplikuje ztráta projektové dokumentace. Bez detailů projektu totiž schází základní parametry, kterými se diagnostika řídí. Podle Macha i to může být důvodem, proč TSK hovoří o bourání mostu. Konstrukce sice může být v pořádku, ale také nemusí a není jak zjistit reálný stav uvnitř mostu. "Když tu dokumentaci zašantročili, tak s tím se nedá pořádně nic dělat," uvedl odborník.

Ztráta projektové dokumentace k mostním stavbám je podle Macha v České republice obecným problémem, který často ztěžuje údržbu a opravy mostů. "Dokumentace je potřeba až v okamžiku, když jde do tuhého, když se musí něco opravovat," vysvětlil odborník s tím, že běžný správce stavby ji nepotřebuje. Domnívá se, že v Praze schází dokumentace k více mostům.

Podle ČKAIT je v republice evidováno a monitorováno zhruba 20 tisíc mostů, zhruba stejný počet konstrukcí zejména v menších obcích evidován není. Stav českých a zejména pražských mostů se stal předmětem veřejné diskuse poté, co se loni v prosinci zřítila lávka pro pěší a cyklisty v pražské Troji. Podle Michala Drahoráda z ČKAIT je český systém monitoringu mostů v pořádku, chybí ale politická vůle investovat do pravidelné údržby. V Praze podle Macha opravy mostů komplikuje památková ochrana.

TSK nyní provádí diagnostiku například Hlávkova mostu nebo mostu Legií, které jsou ve špatném stavu. Připravuje se rovněž diagnostika Lanového mostu na Jižní spojce mezi Zahradním Městem a Strašnicemi. Špatně je na tom také Libeňský most, který se musel začátkem roku dočasně uzavřít pro auta i tramvaje. Město zatím nerozhodlo o tom, jestli konstrukci opraví, nebo postaví nový.

Rekonstrukci potřebuje také Palackého most z Palackého náměstí na Smíchov a řada dalších mostních konstrukcí.