Ratifikace Istanbulské úmluvy budí v Česku obrovské emoce. Sice jde o úmluvu proti násilí na ženách, ale leckdo ji považuje za zakuklené zlo. Například za "paklíč", kterým má být zavedena "genderová koncepce, jež rozkládá lidskou osobu a destabilizuje lidství", jak to v citaci sekretáře italských biskupů Nunzia Galantina formuloval ve svém blogu arcibiskup Dominik Duka.

Takže zkusme několik klidných argumentů, proč to tak není a proč smlouvu i v Česku přijmout.

1. Argument věcný. Istanbulská úmluva chce pomoci vyřešit jednu z velkých bolestí nynějšího světa. Násilí na ženách je reálný problém a těžko popřít, že se ho dopouštějí převážně muži − často za zavřenými dveřmi "tradičních rodin". Je pravda, že naše zákony proti násilí jsou kvalitní a Istanbulská úmluva je nijak nezmění. Přesto přihlásit se k ní není zbytečné. Říkáme tím, že o přetrvávajícím problému víme, nepodceňujeme ho a jsme ochotni ho řešit.

2. Argument výchovný. Není to tak, že Istanbulská úmluva staví ženy proti mužům, jak tvrdí její odpůrci. Pouze informuje muže, který se nerozpakuje ženu praštit či jí jinak ublížit, že to není nic, na co má nárok. V širším smyslu se úmluva vymezuje proti představě mužské superiority. Vzhledem k tomu, jaké objektivní nerovnosti ženy v české společnosti čelí (domácí násilí, platová diskriminace, skleněný strop), je to aktuální i u nás.

3. Argument migrační. Oprávněně požadujeme, aby se lidé přicházející z jiných kultur integrovali do naší společnosti. Především v islámském světě, ale i na Kavkaze či ve východní Evropě je muž často považován za nadřazenou bytost se vším, co k tomu patří. Měli bychom proto dát příchozím z těchto oblastí najevo, že představu mužské nadřazenosti musí opustit a že násilí na ženách, stejně jako všechny formy útlaku a diskriminace žen naše společnost netoleruje a tolerovat nebude. Měli bychom silně, jednoznačně deklarovat, že odkazy na jejich "kulturní zvyklosti", kterými se násilnosti páchané na ženách často omlouvají, nebudou brány ani jako argument, ani jako polehčující okolnost. Istanbulská úmluva je dobrý prostředek, jak to dát najevo.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Přečtěte si další tři argumenty pro přijetí Istanbulské úmluvy. Argument rovnosti. Argument plurality. Argument historický. A na závěr - proč je třeba poděkovat kardinálu Dukovi?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru