Od poloviny srpna jsme mohli sledovat prudký růst ceny ropy na světových trzích. Ropa Brent za měsíc a půl podražila o více než 20 procent až na 85 dolarů za barel. Tento vývoj byl přisuzován americkým sankcím proti Íránu, které měly výrazně snížit dodávky ropy na světové trhy.
Se začátkem října došlo na trhu ke zřetelné změně trendu. Cena ropy začala výrazně klesat a na začátku listopadu se opět přibližuje k hranici 70 dolarů za barel. Na tomto vývoji nic nezměnily ani americké sankce proti Íránu, které vstoupily v účinnost počátkem tohoto týdne. Zdánlivě nečekaný vývoj nám odhaluje zásadní skutečnosti. Trh s ropou dokáže pružně reagovat na geopolitické změny. USA navýšily těžbu ropy a poprvé od roku 1973 překonaly produkci Ruska, které však též navyšuje svou těžbu a produkuje nejvíce ropy v postsovětské éře. Pozadu nezůstává ani Saúdská Arábie, která se produkcí blíží svým historickým maximům.
Jak je patrné, tak tři největší hráči na ropném trhu vyšachování Íránu uvítali a rozdělili si jeho trh. Samotný Írán se přitom dostává do vážných ekonomických problémů. Tamní hospodářství opouštějí zahraniční investoři a zbavují se íránské měny. Ta za poslední rok spadla na třetinu své hodnoty. Zemi hrozí ekonomický kolaps a její vrcholní představitelé ztrácí půdu pod nohama.
