Podobně jako lékař může z krevního obrazu určit pacientovu diagnózu, může i manažer posoudit finanční zdraví podniku na základě finančních ukazatelů. Není přitom lhostejné, které indikátory se rozhodne sledovat.

Záleží na tom, zda bude chtít získat jenom dílčí informaci pouze o určité oblasti finančního zdraví, jako v medicíně lékař specialista, nebo zda bude chtít získat celostní pohled na fungování podniku. Další zásadní věcí je, jak bude manažer indikátory finančního zdraví vyhodnocovat, tedy jaké hodnoty ukazatelů bude požadovat a jaké bude považovat za vyhovující.

Oba přístupy mají společné body. Jednak je potřeba sledovat vývoj ukazatelů v čase, hlídat, zda se objevuje tendence nebo trend ke zlepšení či zhoršení. Zároveň je třeba srovnávat hodnoty ukazatelů s nějakým etalonem neboli mírou či standardem. Pak je možné provést benchmarking, tedy posoudit, zda jejich hodnota je, či není v pořádku.

Pro benchmarking jsou potřeba data. Jestli je podnik finančně zdravější než jeho konkurent, je jistě důležitá informace. Cennou informací je však především orientace v tom, jak si podnik i jeho konkurenti stojí ve srovnání s tím, co je charakteristické pro celé odvětví, kde působí. Důležitou, ba přímo strategickou informací je srovnání, které v pravém slova smyslu naplňuje poslání benchmarkingu, tím je poměření s nejlepšími podniky v odvětví, kam firma náleží.

Každý z nás má možnost bezplatného přístupu k dostupným datům, která produkuje ministerstvo průmyslu a obchodu a která jsou nezbytná pro posouzení finančního zdraví podniku. Lze doporučit webové stránky ministerstva, které benchmarkingový systém finančních ukazatelů nabízejí. K dispozici dávají odvětvová data v časové řadě od roku 2007.

Zájemcům o celostní pohled na fungování podniku je navíc k dispozici i systém ukazatelů (s označením IN Finanční analýza neboli INFA), který mohou využít. Umožňuje zjistit, zda podnik je, nebo není dostatečně výkonný a díky čemu k tomu dochází. Je to možné díky tomu, že diagnostický nástroj INFA není budován jako soubor ukazatelů, ale jako ukazatelový systém, který je koncipován příčinným způsobem.

Vývoj každé z hodnot ukazatelů je vysvětlován vývojem hodnot ukazatelů, které stojí v pozici hybatelů (příčiny). Vzhledem k tomu, že se tento svým charakterem pyramidový systém ukazatelů opírá o znalost vazeb mezi ukazateli, je možné vyčíslit míru působení vývoje ukazatelů v pozici příčiny na vývoj ukazatele v pozici následku.

Při finanční diagnostice se přitom bere v úvahu nejenom výnosnost, ale také míra rizika posuzovaného podniku. To je významná a neopomenutelná skutečnost, neboť při posuzování kvality finančního zdraví je rozhodující vztah dosažené výnosnosti a podstoupeného rizika.