Premiér Andrej Babiš (ANO) podle právníků Evropské komise dál ovládá svou bývalou firmu Agrofert. Tím porušuje české i evropské právo a Česko by mělo vrátit minimálně část z evropských dotací, které Agrofert dostal.

Tvrdí to právní služba Evropské komise v důvěrném dokumentu, který mají HN k dispozici. Podle bruselských právníků je Babiš v situaci, která "odpovídá střetu zájmů". Kvůli tomu "je ohroženo objektivní vykonávání jeho funkce premiéra ve vztahu k fondům ESI", tedy to, jak Česko hospodaří s evropskými dotacemi na podporu venkova, zaměstnanosti nebo rozvoje chudších oblastí.

Tři možnosti pro Babiše

Právní analýza pro Evropskou komisi jmenuje tři možná řešení, jak by Babiš a Agrofert mohli vyhovět současné regulaci střetu zájmů:

1) Podle prvního doporučení by se Babiš i jeho rodina měli úplně oddělit od Agrofertu, aby se úplně zbavili ekonomického zájmu na jeho podnikání. Dokument zmiňuje, že řešením může být tzv. slepý svěřenský fond (blind trust), jehož řízení a hospodaření by bylo naprosto nezávislé na Babišově vůli.

2) Druhou možností je, že Agrofert přestane čerpat evropské strukturální a investiční fondy.

3) Východiskem by mohlo být také omezení Babišova působení ve vládě tak, aby se neúčastnil rozhodování, u něhož mu hrozí střet zájmů. Podle analýzy by takové řešení teoreticky přicházelo v úvahu, jestliže by Babiš vedl pouze některé z ministerstev, jež nemá vztah k portfoliu Agrofertu.

U předsedy vlády s jeho současnými pravomocemi je ale takové řešení podle autorů těžko představitelné. I kdyby se ve funkci premiéra neúčastnil rizikových jednání, jako šéf vlády může stále vykonávat značný vliv i mimo formální jednání a rozhodovací proces, konstatuje analýza.

Stanovisko právní služby Evropské komise získaly jako první evropské deníky The Guardian, Süddeutsche Zeitung a Le Monde.

Česku hrozí, že bude muset zpět do Bruselu vrátit ze svého vlastního rozpočtu minimálně část z 82 milionů eur (přes 2,1 miliardy korun), které Agrofert letos získal na dotacích z evropského rozpočtu. Tyto peníze "budou muset být předmětem finanční korekce", to znamená z větší či menší míry vráceny, tvrdí bruselští právníci.

Dali tak za pravdu stížnosti nevládní organizace Transparency International, která tvrdí, že Babiš Agrofert ovládá dál, i když ho oficiálně převedl do svěřenských fondů. Jako aktivní politik má přitom vliv na rozdělování evropských fondů, které Agrofert čerpá.

Česko by navíc mohlo zaplatit ještě mnohem vyšší účet – podle právní služby komise je dost dobře možné, že Babiš byl ve střetu zájmů už od doby, kdy se na začátku roku 2014 stal ministrem financí. "Je možné, že bude zapotřebí analyzovat i období, kdy byl pan Babiš ministrem financí," stojí v dokumentu.

"V žádném střetu zájmů nejsem, chovám se přesně podle zákona, tak jak jej přijal parlament a po mně český právní systém na základě lex Babiš vyžadoval. Svěřenské fondy neřídím ani neovládám," uvedl Babiš. 

Dodal, že ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) před měsícem požádala ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) o právní analýzu věci. "Je připravená a v pondělí ji projedná vláda," oznámil.

Poznamenal také, že analýzu právníků Evropské komise zatím neviděl, dozvěděl se o ní z médií, kam unikla dřív, než měl možnost se s ní seznámit. Vychází tedy jen z publikovaných úryvků zprávy.

České televizi Babiš řekl, že načasování zveřejnění není náhoda. "V pondělí je slyšení komise na výboru rozpočtové kontroly, ale je to slyšení k rozpočtu Evropské komise. S tím absolutně nemá nic společného tahle uměle vyvolaná kauza, ale už se vytváří atmosféra," uvedl premiér.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se vyjádřil podobně jako Babiš. "Přijde nám to jako nesmysl a spekulace. Ještě minulý týden komisařka Corina Cretuová na slyšení v Evropském parlamentu prohlásila, že Evropská komise žádné vyšetřování nevede. Proto ani nemůže existovat žádná zpráva," uvedl. Firmu podle něj nikdo nekontaktoval. "Počkáme na oficiální stanovisko Evropské komise. Pokud nějaká oficiální zpráva existuje, podrobíme ji právní analýze. Každopádně trváme na tom, že vše je podle práva. Potvrzují to i naše právní analýzy," uvedl Hanzelka. 

Pokud Česko bude muset EU peníze vracet, měla by je následně po holdingu vymáhat, míní Transparency International. "Právně to však bude velice složitý a dlouhý proces," sdělil právník Transparency International Petr Leyer. 

Podobný názor zastává i europoslanec Luděk Niedermayer (za TOP 09). "Náš stát je (dotace pro Agrofert - pozn. red.) musí chtít od firem získat zpět, a nikoliv je nechat zaplatit nás ostatní. Neb nejsou v souladu s právem. Pokud by se stát do toho neměl, byli bychom v situaci, kdy některé podniky obdržely dotace = státní pomoc, ve velkém rozsahu (u holdingu v řádu miliard ročně). Takováto státní pomoc v EU podléhá schvalování (Evropské - pozn. red.) Komise. Vláda by buďto o schválení musela požádat, anebo by musela peníze, jako neschválenou veřejnou podporu, požadovat zpět," napsal Niedermayer na Facebooku.

Belgický europoslanec Bart Staes, který se dotacemi pro Agrofet zabývá ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, tvrdí, že Babiš by měl jakékoliv vazby na Agrofert skutečně přerušit. "Pokud to neudělá, měl by rezignovat," řekl Staes. Za téměř 20 let svého členství ve výboru pro rozpočtovou kontrolu prý nezažil podobný případ, který by se týkal premiéra členské země EU.

Staesův požadavek prosazuje i frakce europarlamentu Zelení – Evropská svobodná aliance (Zelení/EFA). "Teď, když Komise jeho střet zájmů potvrdila, Andrej Babiš musí ukončit veškeré své vazby na skupinu Agrofert. Pokud tak neučiní, musí z funkce předsedy vlády odstoupit," píše se ve stanovisku, které skupina zaslala ČTK. "Politická skupina Zelení/EFA řešila tuto otázku s Evropskou komisí několikrát v rámci jednání Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu. Komise slíbila, že se touto věcí bude zabývat, ale doposud odmítla publikovat nyní uniklé právní stanovisko," píše se dále.

"Neexistuje žádné ospravedlnění zneužívání výkonu vysoké státní funkce pro osobní zisk. Právní služba Evropské komise zcela jasně shledala, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů, a český parlament ani Komise teď nemohou nečinně přihlížet a nechat tuto situaci dále znevažovat českou vládu a Evropskou unii," uvedl předseda skupiny Zelení/EFA v Evropském parlamentu Philippe Lamberts.

Zpráva právníků Evropské komise se týká peněz, které Agrofert získal z Evropských strukturálních i investičních fondů, které slouží na podporu venkova, zaměstnanosti nebo rozvoje chudších oblastí. Nejde tedy o zemědělské dotace na hektar. I tak ale Agrofert ze zkoumaných fondů získal stovky milionů eur. Úředníci Evropské komise vyšetřují podle listu The Guardian dotace udělené Agrofertu od roku 2013.

Právní služba nemá sama o sobě pravomoc vydat závazné závěry. Jejím stanoviskem se ale Evropská komise obvykle řídí. Podle Le Monde, The Guardian a Süddeutsche Zeitung předali právníci svá zjištění vedle komise taky Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Ten už loni konstatoval, že se Babiš mohl dopustit podvodu v kauze Čapí hnízdo. I tato podezření Babiš odmítá.

Co Brusel vytýká Babišovi (překlad části dokumentu pro EK):

"Pan Babiš je jediným obmyšleným (tj. beneficientem, osobou, která má prospěch z majetku, který spravuje někdo jiný – pozn. red.) dvou svěřenských fondů, do nichž byly převedeny akcie firmy Agrofert a skupiny Agrofert. Účelem obou svěřenských fondů je řízení firmy Agrofert a skupiny Agrofert a ochrana zájmů zakladatele svěřenských fondů (tj. pana Babiše).

To znamená, že bez ohledu na to, jestli mu jeho pozice obmyšleného umožňuje vykonávat kontrolu nad oběma fondy, nebo ne, je jasné, že na nich má pan Babiš zájem. Jakožto obmyšlený obou svěřenských fondů má zájem na hospodářském úspěchu Agrofertu a skupiny Agrofert. To se rovná "hospodářskému zájmu" ve smyslu článku 61(3) nového finančního nařízení, což způsobuje, že je ohroženo objektivní vykonávání jeho funkce premiéra ve vztahu k fondům ESI (tj. Evropským strukturálním a investičním fondům – pozn. red.).

Je potřeba poznamenat, že situace premiéra je rozdílná oproti situaci jiných členů vlády, protože je v rozhodujícím postavení toho, kdo předsedá vládě, a díky tomu nasměrovává rozhodování a účastní se ho ve vztahu ke všem oblastem. Kdyby byl pan Babiš ministrem s portfoliem, které nesouvisí se zemědělstvím nebo financemi, třeba ministrem kultury, nebylo by tak zřejmé, že je možné tvrdit, že jeho nestranné a objektivní vykonávání funkce ministra kultury je ohroženo tím, že je jediným obmýšleným dvou svěřenských fondů činných v zemědělství.

V zájmu úplnosti je třeba dodat, že zde mohou být i další okolnosti, které je možné označit za střet zájmů, nad rámec střetu zájmů, který plyne z přímého hospodářského zájmu pana Babiše. Například Monika Babišová, žena pana Babiše, se také podílí na chodu Agrofertu a skupiny Agrofert a tato situace může být ve vztahu k panu Babišovi označena za střet zájmů "z důvodů zahrnujících rodinu ve smyslu článku 61(3) nového finančního nařízení".

"Článek 32(3) dřívějšího finančního nařízení nařizuje členským zemím EU, aby u nich fungovaly systémy kontrol a aby ustanovily úřady, které by za ně byly zodpovědné. Článek 32(3) dřívějšího finančního nařízení vyžaduje, aby tyto kontrolní systémy byly schopné předejít střetu zájmů pro všechny způsoby implementace rozpočtu. To, zda Česko naplňuje tyto povinnosti, nebylo předmětem vaší žádosti, ale je možné, že to bude zapotřebí prověřit. Takže je možné, že bude zapotřebí analyzovat i období, kdy byl pan Babiš ministrem financí."

"Evropské peníze, které byly poskytnuté v rozporu s článkem 61(1) finančního nařízení, budou muset být předmětem finančních korekcí."