Daňová podpora vědy a výzkumu měla − asi ne úplně překvapivě − podpořit vědu a výzkum a inovace ve společnostech, které by tak mohly lépe konkurovat těm zahraničním. Pro mnoho firem se ovšem využívání této podpory stalo noční můrou.

A to kvůli pojetí ministerstva financí, respektive jeho prováděcích vyhlášek, které průběžně stanovovaly, co je a není inovace. A nikdy to nebylo bez problémů. Například v prováděcím pokynu resort financí dlouho trval na tom, že inovace s sebou musí přinášet "ocenitelný prvek novosti" a že musí vyjasnit "technickou nejistotu". Co tím ovšem míní, už resort neupřesnil a až v roce 2015 Nejvyšší správní soud potvrdil, že se tyto neurčité pojmy musí definovat. Tedy že berňák musí vyjasnit, co pod těmito názvy vlastně myslí, a teprve pak případně rozdávat pokuty a doměřovat daně za údajně neoprávněné využití této podpory. Deset let − v letech 2005 až 2015 − to bylo čistě na libovůli finančních úřadů a o inovaci často rozhodoval berní úředník bez potřebných zkušeností a vzdělání.

Od roku 2016 proto berňák změnil taktiku a začal firmy popotahovat za nedodržení formálních požadavků, aby se k těm technickým, kde by musel něco upřesňovat, dostal co nejpozději, respektive vůbec. Nejčastěji šlo o požadavek závazného detailního projektu inovací, který dodnes musí být zpracovaný ještě před tím, než se firma do nějaké inovace vůbec pouští.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Které firmy měly na to, aby daňové zvýhodnění využívaly?
  • A změní se přístup státu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se