Reforma penzí bude vždy bolestivá záležitost a politicky jde téměř o sebevraždu. Proto se k ní nikdo nemá. Český důchodový systém se ale bez reforem provedených v současnosti za pár desítek let zhroutí. A až ta doba nastane, budou se politici chytat každého alespoň trochu přijatelného řešení. Jedním z last minute řešení proto může být zavedení základního příjmu. Problém s penzijním systémem tím bude vyřešen, žádný nebude potřeba.

Základní příjem je pro politiky stále lákavější už jen proto, že by si ho přály více než dvě třetiny Evropanů. Navíc ho je možné prodat voličům pravého i levého spektra. Na jedny bude platit příslib snížení administrativní zátěže nebo sloučení daní, na druhé zase pocit jistoty, který jim univerzální dávka nabídne.

Koneckonců již dnes má základní příjem v programu třetí nejsilnější parlamentní strana a na pirátském fóru se o této dávce v posledních měsících živě diskutuje. Průkopníkem myšlenky v Česku je pak pravicový politik Vlastimil Tlustý a loni se téma zalíbilo i komunistům. V programu jej má také Strana zelených. Pokud takový systém jednou přijde, každého jistě bude zajímat, jak se jej dotkne. A na to lze odpovědět.

Simulovat zavedení základního příjmu v Česku umožňují data Českého statistického úřadu, který eviduje průměrné příjmy českých domácností. Sleduje, za co utrácejí, kolik si naspoří nebo jak vysokým daním čelí. A všechny domácnosti jsou navíc rozděleny do deseti skupin podle příjmů na člena domácnosti. Například první a druhá skupina v grafu níže tak představují domácnosti s dětmi. Nejčastěji otec pracuje, žena pobírá rodičovský příspěvek a stará se o děti. Vzhledem k tomu, že podpora rodin s dětmi je v Česku nízká, znamená přítomnost dětí v rodině nízkou životní úroveň. Naopak nejbohatší, tedy desátou skupinu domácností tvoří převážně bezdětní lidé.

Již dnes činí sociální příjmy značnou část rozpočtu domácností. Nejchudších deset procent domácností tak dostává každý rok na sociálních příjmech přibližně 19 tisíc korun na osobu. Se zavedením základního příjmu se ale všechny tyto dávky a podpory škrtají a jsou nahrazeny univerzální dávkou. Úkolem je vzít tento balík peněz a rozdělit jej mezi lidi v duchu myšlenky základního příjmu. Zároveň musí jít maximálně o tento balík, neboť výrazné zvyšování daní by nebylo politicky příliš průchodné. To se ukázalo i u průvodního dotazníku při finském experimentu. Když se lidí zeptali, zda by byli pro zavedení základního příjmu, jednoznačně souhlasili. Když ale nejdříve viděli, jak by se musely zvýšit daně, už myšlenku podporoval málokdo.

Myšlenka základního příjmu spočívá v tom, že každý jedinec má právo na nepodmíněnou dávku, která mu zajistí důstojné vyžití. Nastavme ji proto jako práh chudoby, ten vychází přibližně na 10 000 korun měsíčně. Simulace vycházející z autorova analytického modelu ukazuje, že při takové částce se systém zhroutí, je neufinancovatelný. Nejenže původní balík peněz nestačí, ale ještě by se musely prudce zvednout daně. Zde většinou analýzy končí. Finové ale například zavedli experimentálně základní příjem jen pro dospělé osoby, v Kanadě je naopak navázaný na to, jak moc jsou lidé ekonomicky aktivní.

Nic nebrání proti tomu zavést systém, ve kterém nebudou mít na základní příjem nárok děti. Dospělí lidé budou mít nárok pouze na částku v takové výši, aby jim zajistila skromné vyžití. Tedy aby fungovala jako pojistka. Dospělý jedinec tak bude vědět, že i například při krachu podnikání bude mít z čeho vyžít. Tento efekt byl dokonce testován při experimentu v kanadském Ontariu a ukázalo se, že lidé byli méně vystresovaní a častěji se vrhali do podnikání. V případě penzistů ale musí být částka vyšší, jako alespoň trochu přijatelná se jeví již zmiňovaných 10 tisíc korun.

Simulace tak ukazuje, že udržitelným je základní příjem pro dospělého ve výši 6500 korun a pro penzistu navýšený na 10 000 korun. Pokud by se sociální odvody sjednotily s daní z příjmu, zvedla by se taková daň na 47 procent. Následně je ale nutné kalkulovat i s dalšími daněmi, výsledné zatížení příjmů by tak vystoupalo na více než 60 procent. Zdá se to příliš, nicméně současné zatížení příjmů činí i dle výpočtů Liberálního institutu taktéž přes 60 procent. Tudíž takto nastavené částky se zdají být únosné.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Dále se dozvíte, jak zavedení základního příjmu dopadne na jednotlivé příjmové skupiny.
  • Simulace počítají s dvěma způsoby financování. První vychází z daně z příjmu, druhý z daně z přidané hodnoty.
  • Dozvíte se, proč by druhý způsob upřednostňoval Bill Gates a co hovoří proti a co pro zavedení základního příjmu.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru