Německo si jako jediná země na světě předsevzalo, že se zbaví nejenom jaderných elektráren, ale postupně i těch, které spalují uhlí. Místo toho sází hlavně na vítr a slunce. Poslední černouhelný důl v západoněmeckém Porúří skončil s těžbou v prosinci, hnědé uhlí ale dál zůstává klíčovým palivem a podle expertních odhadů se bude těžit ještě 30, možná 40 let.

"Útlum těžby znamená nejhlubší zásah do struktury německé energetiky se značnými sociálními dopady," prohlašuje spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier.

Vláda ale zatím neví, jak se s tímto politicky citlivým problémem vypořádat. Poradit jí má komise složená ze zástupců firem, odborů, výzkumu i ochránců přírody. Už koncem loňského roku měla předložit doporučení, jak zmírnit hospodářské a sociální dopady v nejvíce postižených regionech a kolik investovat do restrukturalizace tamních ekonomik. Zatím se jí ale návrh vypracovat nepodařilo, komise má 41 členů, kteří se nedokážou dohodnout.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Co chystá v rámci útlumu těžby uhlí německá vláda na leden?
  • Jak drahá je pro Německo zelená energie?
  • Proč vyváží země jaderná zařízení do Brazílie?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se