Loňské léto bylo pro profesorku Ilonu Hromadníkovou obzvlášť perné. Zatímco teploty venku trhaly rekordy, odbornice na diagnostiku nenarozených dětí (takzvanou neinvazivní prenatální diagnostiku) sepisovala dvě patentové přihlášky a dva vědecké články o svém objevu. "Myslela jsem si, že nemůžu pracovat ještě víc, ale loni jsem zjistila, že to lze," usmívá se profesorka.

Na plný úvazek učí, školí studenty a ještě se věnuje klinické praxi. "Někdy musíte trochu potlačit osobní život, když chcete věci posunout dopředu," přiznává.

Tady v secesní budově Ústavu pro péči o matku a dítě pod pražským Vyšehradem se teď věci daly do pohybu. Ve zdejších laboratořích vytvořila profesorka Hromadníková společně s kolegy zcela nový typ diagnostiky matek a narozených dětí, o který už se zajímají investoři. Jeho uplatnění dojednávají s Univerzitou Karlovou, přesněji s její dceřinou firmou CUIP, s. r. o. Škola ji loni založila právě pro hladší uvedení svých objevů na trh.

Nová diagnostika dokáže z pouhých dvou mililitrů žilní krve zjistit, zda narozeným dětem a jejich matkám po těhotenských obtížích nehrozí zvýšené riziko například infarktu, srdečního selhání, diabetu či mozkové mrtvice.

"Těhotenské komplikace postihují celosvětově 5−10 % žen. To je obrovské množství potenciálních klientů, kteří by mohli z nových vyšetření profitovat. Pomohla by po narození dětí včas odhalit možné kardiovaskulární riziko. Problémy spojené s oběhovou soustavou jsou vedle infekčních onemocnění nejčastější příčinou úmrtí," upozorňuje Hromadníková.

Včasné odhalení by pomohlo riziko zvrátit, třeba úpravou životního stylu.

Profesorčin tým k objevu došel pomocí vyšetření, sofistikované analýzy a statistických vyhodnocování krevních vzorků asi 350 matek po těhotenských komplikacích a jejich dětí ve věku od tří do jedenácti let. Klíč tkví v rozpoznání nezvyklého chování některých mikroRNA molekul, které jsou zodpovědné právě za zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění.

"Na začátku našeho čtyřletého projektu, který letos končí, bylo známo, že některé mikroRNA markery souvisí s funkcí kardiovaskulárního systému a kardiovaskulárními onemocněními. My jsme tyto markery otestovali u matek a dětí po těhotenských komplikacích. Potvrdilo se nám, že se u nich chovají nezvykle, a tím pádem mají pacienti předpoklad pro pozdější rozvoj kardiovaskulárních onemocnění," vysvětluje profesorka.

Podnikání na univerzitě

◼ Pro hladší převod vynálezů z univerzity do praxe založila Univerzita Karlova jako první česká škola loni v červnu stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost CUIP (Charles University Innovations Prague) s.r.o.

◼ CUIP vznikala asi tři roky, inspiraci čerpala v Cambridgi, Oxfordu, ETH Curych, v Izraeli, ale i na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

◼ Společnost spolupracuje s Centrem pro přenos poznatků a technologií (CPPT), které se na univerzitě stará o patentovou ochranu nápadů nebo v této oblasti školí vědce. Zaměstnává také na zkrácené úvazky asi čtyřicet technologických skautů, kteří na fakultách slibné objevy vyhledávají. S jejich původci pak v CPPT připraví patent nebo nápad jinak ochrání a pomohou ho přiblížit trhu.

◼ V CUIP už se jedná s investory o licencování, prodeji patentů nebo případně o založení spin-offu – společnosti s podílem univerzity a investora, případně vědce. Nyní se zvažuje vznik dvou takových firem, celkově pracuje CUIP s 10 nápady.

Počet investorů, s nimiž škola jedná, se po založení firmy zvýšil.

◼ CUIP ručí svým majetkem, základní jmění tři miliony korun pochází z doplňkových aktivit školy, jako je pronájem prostor.

Vztah mezi univerzitou a CUIP upravuje příkazní smlouva, která společnosti umožňuje jednat v určitých případech za školu.

Většina zisků se vrací univerzitě, která je vkládá do výzkumu. Detaily bere firma jako své know-how, v dubnu bude dělat workshop pro ostatní vysoké školy a výzkumné instituce.

Na půl cesty ke sci-fi

Výzkum tohoto typu je nákladný, provoz laboratoře a provedení analýz přijde asi na dva miliony korun ročně. "Do laboratoře můžete pustit jen lidi, kterým věříte, že budou práci dělat zodpovědně a dobře. Jedna analýza stojí přibližně sto tisíc korun, a když se udělá chyba, je to, jako kdybychom peníze vyhodili komínem," popisuje odbornice. Laboratorní práci svěřuje především svým studentům. Ve výzkumu chce pokračovat, diagnosticko-prognostické testování pro určení kardiovaskulárního rizika plánuje zaměřit i na ještě nenarozené děti.

Když přitom ve svém oboru na přelomu tisíciletí začínala, většina lékařů nevěřila, že informace o plodu lze vyčíst ze žilní krve matky, tedy takzvanou neinvazivní prenatální diagnostikou − přečtením genetické informace dítěte kolující v krevním řečišti matky. Dnes se tato metoda postupně rozšiřuje do dalších oblastí a z krve matky (bez potřeby odebrat pupečníkovou krev nebo buňky plodu) lze běžně určit pohlaví dítěte, jeho Rh-faktor nebo například postižení Downovým syndromem.

"Někteří se už zamýšlejí nad tím, že neinvazivní prenatální diagnostika do budoucna úplně nahradí tu invazivní, která je dnes zlatým standardem. Tato myšlenka byla před 20 lety nepředstavitelná. Dnes už jsme na půli cesty," popisuje profesorka, která do Česka metodu neinvazivního určení pohlaví a Rh-faktoru plodu přivedla poté, co ji zaujaly články hongkongského profesora Dennise Loa.

Zcela nový typ diagnostiky sepsala do dvou patentových přihlášek. "Začali jsme je připravovat poté, co se před rokem a půl začaly o naši práci zajímat biotechnologické společnosti," vysvětluje Hromadníková. Sešla se proto s takzvanými technologickými skauty, kteří na fakultách vyhledávají nápady slibující využití v praxi, a s lidmi z univerzitního Centra pro přenos poznatků a technologií.

"Do roka a do dne jsme pak připravili patentové přihlášky, což je balíček, se kterým můžeme přijít za firmami nebo institucemi a nabídnout jej. Kdybychom jej neměli, nemáme se s nimi o čem bavit," vysvětluje Josef Fontana, skaut ze 3. lékařské fakulty UK.

Balíček navíc vznikl v době, jež je k objevům příznivá. Škola založila dceřinou společnost CUIP pro přenos poznatků a technologií do praxe. Co se teď bude s nápady dít, už závisí na jednáních firmy s investory. Rozhodne se v průběhu roku. Ideální představa profesorky Hromadníkové je vývoj diagnostické soupravy, která by vyšetření usnadnila. I bez ní totiž může jakákoliv laboratoř na světě pomocí patentu vyšetření provést, bylo by proto možné obchodovat i s licencemi na využití vynálezu. Nabízí se také založení firmy s podílem školy, takzvaného spin-offu, do nějž by vstoupil jak investor, tak univerzita prostřednictvím nové dceřinky. Takový model je pro univerzitu sice nejriskantnější, ale v řadě případů z něj také může nejvíce získat.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V článku se dále dočtete:
  • Proč se akademici většinou zdráhají zakládat společnosti spolu s investory.
  • Na jakém principu funguje dceřiná firma Univerzity Karlovy.
  • Jakou cestu k uvádění vynálezů na trh zvolila brněnská Masarykova univerzita.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se