Gulliver, hrdina románu Jonathana Swifta, se na svých cestách ocitne v zemi, kde se tu a tam narodí někdo nesmrtelný. Záhy zjistí, že obyčejní obyvatelé tohoto světa svým obdařeným sousedům nezávidí. Naopak, na nesmrtelné se lidé dívají s hlubokou soustrastí. Pointa spočívala v tom, že tito jedinci sice byli nesmrtelní, ale nevyhýbali se všem neduhům, které stáří přináší. Po uplynutí průměrné délky života ve zdraví tak nekonečně dlouhou dobu (byli přece nesmrtelní) trpěli bolestmi, demencí, nechutenstvím… prostě všemi "radostmi", které stáří přináší.

Současná věda zatím nesmrtelnost zajistit neumí, ale umí prodloužit život. Bohužel se ukazuje, že neumí prodloužit život ve zdraví. Aspoň v Česku, kde, jak vyplynulo ze zjištění statistiků, délka aktivního věku zůstává stejná a prodlužuje se jen doba, po kterou člověka souží neduhy. Navíc v Česku je naděje na dožití ve zdraví kvůli špatnému životnímu stylu, vysoké spotřebě alkoholu a špatným stravovacím návykům nižší, než je průměr v Evropské unii, a to jak u mužů, tak i u žen.

Tzv. čtvrtý věk života vědci definují jako období špatného zdravotního stavu, kdy se lidé nemohou skoro postarat sami o sebe a zvládat každodenní rutinu. Je to doba nemocí, sešlosti, závislosti a končí smrtí. Čtvrtý věk ve společnosti, která uctívá výkonnost, krásu a peníze, znamená společenskou i kulturní smrt − ještě než dojde k té pravé. Z hlediska těch, kteří se čtvrtého věku dožili, jde o období hluboké osamělosti.

Roky v nemoci

Čtvrtý věk netrvá jen chvíli. Jestliže podle Českého statistického úřadu střední délka života v roce 2017 u mužů dosáhla 76,2 roku, potom délka života ve zdraví činila sedmdesát let (v unii muž žije v plné síle o více než dva roky déle). Ženy se v Česku dožívají ve zdraví 73,3 roku (v EU zase o dva roky déle) a průměrná délka života je 81,8 roku. Což znamená, že muž stráví v tzv. čtvrtém věku, kdy trpí více nemocemi (cukrovka, vysoký krevní tlak, problémy se srdcem, po mozkové příhodě), často demencí, v průměru lehce přes šest let a žena zhruba devět let. A tento rozdíl se postupem času a s lepší lékařskou péčí v České republice zvyšuje. Velmi zjednodušenou statistiku, kolik lidí v tomto věku nutně potřebuje pomoc, ukazuje počet vyplacených příspěvků na péči.

V roce 2017 žilo v Česku 854 tisíc mužů nad 65 let. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 71 tisíc z nich pobíralo některý z příspěvků na péči. Pomoc tedy potřeboval každý dvanáctý. Ve stejnou dobu příspěvek na péči pobíralo ve stejné věkové kategorii 168 tisíc žen, tedy každá sedmá. Mezi lety 2014 a 2017 (což jsou dostupná data MPSV) stoupl počet příjemců dávek z řad mužů o třináct procent, z řad žen o čtyři procenta. Počet žen starších pětašedesáti let stoupl mezitím o 7,5 procenta, počet mužů téměř o deset procent. Za pouhé čtyři roky.

Pokud se podíváme na blízkou budoucnost a vyjdeme z poslední prognózy ČSÚ o vývoji počtu obyvatelstva do roku 2100, pak v roce 2022, za pouhé tři roky, tady bude žít zhruba milion dvě stě tisíc mužů starších pětašedesáti let, což je o čtyřicet procent více než v roce 2017. Počet žen ve stejnou dobu stoupne o třetinu na necelých 1,6 milionu.

Na to není připravena ani společnost, ani sociální politika. Upřímně, politici nejsou připraveni ani na rostoucí počet lidí ve třetím věku, tedy seniorů, kteří již dosáhli důchodového věku, nicméně se těší plnému zdraví a soběstačnosti. Natož aby byli připraveni na armádu seniorů potřebujících pomoc. A to v důchodu nyní lidé tráví v průměru dvacet čtyři let a tato doba roste.

Těm, kteří se v následujících dvaceti letech dostanou do důchodového věku, má pomoci reforma, jejímž prvním krokem má být ustanovení nové (v pořadí již čtvrté) komise. Spěchat prý není kam, i podle ministryně financí Aleny Schillerové má Česko ještě patnáct let na to, aby se připravilo na stárnutí silných populačních ročníků ze sedmdesátých let minulého století.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru