Když jsem minulý týden psal sloupek o novoročních předsevzetích, ptal jsem se lidí, jaká si letos dávali oni. Víc minut strávených v tělocvičně? Pár kilo dolů? Přečíst aspoň jednu knížku měsíčně? Uklidit si v garáži a ve sklepě? To se objevuje každý rok.

S novým rokem si zkrátka chceme dát sami sebe i své životy trochu do pořádku. Jedno předsevzetí se však v mém okolí objevovalo výrazně častěji než všechna jiná. Totiž omezit svou "digitální" existenci. Trávit míň času na sociálních sítích, nekoukat tak často do mobilu.

Několik mých známých si dokonce "deaktivovalo" své účty na Facebooku či Instagramu. Zatím prý dočasně. Jako jiní dodržují "suché" měsíce bez alkoholu, rovněž často na začátku roku, tak tohle je něco na způsob "analogového" ledna. Sám jsem zvědavý, jestli to vydrží.

Kamarád se mi pochlubil novým telefonem. Je to retroverze staré Nokie z devadesátých let, kterou dnes vyrábějí Číňané. K internetu se s ní připojíte, ale je to tak nešikovné, že se o to ani nepokoušíte. "Chytrý telefon je v šuplíku. A zatím mi ani trochu nechybí," pochvaloval si.

Minulý týden přitom uplynulo dvanáct let od chvíle, kdy na pódiu Steve Jobs "znovu vynalezl" telefon a představil iPhone. O necelý půlrok později se začal prodávat, stal se hitem a hlavně standardem chytrého telefonu, který převzali ostatní výrobci.

iPhone je dnes nezpochybnitelně nejhodnotnějším výrobkem na světě. Je hlavním zdrojem příjmů společnosti Apple, která patří mezi největší na světě. Byl to iPhone, který loni "vytáhl" tržní hodnotu firmy na více než bilion dolarů, a byl to iPhone, lépe řečeno oznámení o očekávaném propadu prodejů, které před pár týdny zavinilo pokles akcií Applu o více než deset procent.

A samozřejmě na obrátkách nabraly diskuse, jestli už Apple ví, čím iPhone nahradí. To dřív nebo později bude muset. Jak Wall Street Journal připomněl minulý týden, k tomu, aby se superúspěšná firma odebrala na smetiště kapitalismu, stačí málo. A jde to pak rychle a bez slitování.

Týká se to i firem, které stvořily ikonický produkt, nebo dokonce celý nový segment trhu. Možná tím spíš. Protože si kolem těchto produktů vybudují komfortní zónu, z které se jim nechce vystoupit. A dojde jim to, až když je pozdě. Příklady? Jsou notorický známé. Kodak, Polaroid nebo Nokia.

Naprostá většina úspěšných technologických firem − a teď mluvíme jen o těch, které dokázaly vydělat miliardy a prosadit se globálně − je tím, čemu se v angličtině hezky říká "one-trick pony". Tedy poník, který umí jen jedno číslo nebo jeden trik a je v tom výborný.

Byl to Steve Ballmer, někdejší šéf Microsoftu, který už před pěti lety přišel s termínem "two-tricks pony". Tedy firmy, které dosáhly úspěchu, a navíc měly dostatek sil, kreativity a odpovědnosti, aby samy sebe obrodily a dosáhly dalšího úspěchu, často úplně v něčem jiném.

Jako příklady poníků s dvěma triky uváděl Ballmer Microsoft a Apple. Microsoftu se to povedlo s operačním systémem Windows a pak po roce 2000 se službami kolem cloudu. Apple dosáhl úspěchu s počítači Mac a posléze se mu podařil návrat s řadou mobilních zařízení iPod, iPhone a iPad. Minulý týden se Ballmer ke své poníkovské analogii vrátil. "Poníci s třemi triky jsou nevídaní," prohlásil.

Co hůř, celosvětový trh s chytrými telefony začíná stagnovat. Skoro se zdá, že Apple už na většině trhů vyčerpal svůj potenciál. Podobně jako Samsung. Ti, kdo chytrý mobil ještě nemají, se budou poohlížet spíše po levnějších značkách.

Výrobci dělají psí kusy, aby u nových modelů šokovali dalšími inovacemi. Jenže se to nedaří. Uživatelé si raději dvakrát nebo třikrát rozmyslí, jestli opravdu potřebují telefon se čtyřmi nebo třemi fotoaparáty. A jak iPhone přestává být statusovým symbolem, není ani třeba mít vždy jen ten nejnovější model.

Pro Tima Cooka je to jasný signál. Jestli chce jet dál na poníkovi, bude muset přijít na to, jaký bude ten třetí trik.

Související