Letos má být zase o kapku hůře než loni. Ministerstvo financí a další organizace postupně mění svoje odhady růstu ekonomiky. Důvody pro očekávané zpomalení sice najdeme v zahraničí, což ovšem neznamená, že se nedotkne rozpočtu, zaměstnanců i firem v Česku. Jako první nutně přijde na řadu rozpočet, který by potřeboval buď přiškrtit v expanzi, nebo přidat na příjmech. S úsporami nesouhlasí ministři za ČSSD, proti jakémukoliv zvyšování daní se zase okamžitě ohradila opozice.

Z toho, co postupně vyplynulo z výroků premiéra Andreje Babiše, ministryně financí Aleny Schil­lerové a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, možná dojde ke zvýšení daně na alkohol a k výraznějšímu než plánovanému snížení daní z příjmů poté, co se zruší superhrubá mzda. Na konkrétní návrhy je prý potřeba počkat, součástí má být také reforma zdravotního pojištění. "Přijdeme s celkem zajímavým řešením, kterým bude ještě významnější snížení daní, než jsme si původně mysleli," uvedl premiér Babiš.

Opozice mezitím zkritizovala jakékoliv snahy o zvýšení jakýchkoliv daní a ODS zopakovala svoji mantru, že je potřeba využít ekonomického růstu ke snížení daní. Občanští demokraté pak navrhují snížit daně z příjmů z hrubé mzdy na 15 procent (po zrušení superhrubé mzdy, kterou v roce 2007 zavedli). Výsledkem by prý byl sedmiprocentní růst čistých mezd všech zaměstnanců.

Debata o daních je v Česku nesmiřitelná a velmi polarizovaná. A často vychází z naprosto nesmyslných předpokladů. Podívejme se proto na největší mýty, které se zde drží jako bodlák ve vlasech, přestože je praxe dávno vyvrátila.

Snížení daní podpoří růst

Nižší daně mají teoreticky podpořit firmy, aby rozšiřovaly výrobu a investovaly, spotřebitele, aby víc nakupovali, spořili a investovali. To vše kvůli tomu, že jim zbude v kapsách víc peněz. Naopak, když se daně zvyšují, ekonomiku to má utlumit. Ekonomové Wil­liam Gale a Andrew Samwick, kteří zkoumali vliv daňových změn na ekonomický růst USA − ovšem na základě srovnání různě dlouhých časových řad −, dospěli k méně optimistickým závěrům.

Nejdříve porovnali vliv daňových reforem z roku 1993 (zvýšila se daň z příjmů) a 2001 (snížily se daně z příjmů a rozšířily daňové úlevy na děti) a 2003 (klesly daně z dividend a kapitálu). Po první reformě ekonomika USA rostla v průměru o 2,2 procenta ročně, po snížení daní, v období 2001−2007 (pak přišla krize) dosahoval průměrný růst HDP 1,5 procenta. Důvodem bylo rostoucí zadlužení státu, které vedlo k růstu úrokových sazeb. Zvýšení příjmů z daní se vyčerpalo ve splátkách úvěrů a vyšší inflaci.

Srovnání ještě delších časových řad pak ukázalo, že propojení daní a tempa růstu ekonomiky je obecně dost diskutabilní. V letech 1870−1912 neměly Spojené státy žádnou daň z příjmů a vybrané daně se na HDP podílely pouhými třemi procenty. Ekonomika v průměru rostla o 2,2 procenta. Po obou válkách a jedné krizi, v letech 1947−2000, nejvyšší daň z příjmů dosáhla neuvěřitelných 66 procent, v poměru k minulosti i dnešku byly výrazně vyšší i firemní daně či daně z nemovitostí. Podíl daní na HDP se tehdy dostal na 18 procent. I v tomto období růst ekonomiky v průměru dosahoval ročně 2,2 procenta. Takže úplně stejně.

Snížení daní zvýší zaměstnanost

Další opakovanou mantrou je, že snížení daní (a odvodů) podpoří zaměstnanost, protože zaměstnanci budou pro firmy levnější, tak si jich budou moci dovolit víc. S požadavkem na pokles odvodů se pravidelně hlásí zájmové asociace firem, a to i nyní, kdy Česko vskutku netrápí nezaměstnanost, ale naopak nedostatek pracovních sil. Opět dlouhé časové řady z americké historie ukázaly, že vliv daní na zaměstnanost mužů je nulový. Posledních dvacet let, kdy s daňovými sazbami hustě experimentuje Maďarsko, zase podle tamních ekonomů ukázalo, že největší vliv na vyšší zaměstnanost mužů mělo výrazné omezení podpory v nezaměstnanosti.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru