Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to v pondělním rozhovoru s ČTK u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.

"Nechci říkat žádné konkrétní číslo, ale posílit alianční přítomnost v Afghánistánu určitě ano," řekl Zeman. Vyjádřil pochybnosti o bojeschopnosti afghánské armády, která se potýká s dezercemi. "Ale to neznamená, že je necháme napospas Tálibánu," řekl prezident.

"Snažme se nejenom zvýšit alianční přítomnost, ale také více disciplinovat afghánskou armádu," uvedl. Lehkomyslný odchod z Afghánistánu by podle něj mohl vést k lynčování afghánských představitelů.

Podle Zemana by dohoda s Tálibánem znamenala, že hnutí znovu ovládne celé území Afghánistánu a vytvoří z něj opět základnu pro mezinárodní terorismus. Mezinárodní společenství podle prezidenta v únavě z dlouhé války podléhá mylné iluzi, že Tálibán už bude hodný.

Setrvání v misi v Afghánistánu považuje prezident za povinnost vůči českým i aliančním vojákům, kteří v zemi padli. Pokud by se však Spojené státy jednostranně rozhodly ze země odejít, česká armáda by bez nich sama v Afghánistánu působit nemohla.

Bombardování Jugoslávie byla chyba

Prezident se vyjádřil i k aliančnímu bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999. S odstupem to považuje za chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance. Zeman byl v té době premiérem.

NATO se rozhodlo bombardovat území srbsko-černohorské Jugoslávie kvůli událostem v Kosovu v březnu 1999. Česko, Polsko a Maďarsko do aliance vstoupily pouze několik dní předtím, 12. března.

Zeman řekl, že na tehdejší rozhodování české vlády vzpomíná velmi nerad. Poukázal na to, že Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila. "A to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO tři neděle a nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí," řekl prezident.

Připomněl, že Česko se snažilo v alianci hledat spojence, ale neúspěšně. Až později ho podpořilo Řecko. "Ale mohu vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance," řekl k bombardování, pro které se vžilo označení "humanitární".

Zeman zároveň poznamenal, že bombardování Afghánistánu spojenci za chybu nepovažuje. "To je něco, co je dle mého názoru naprosto správné," zdůraznil Zeman v pondělním rozhovoru.

Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.