Základní jistotou filozofů je nejistota. Makroekonomové jsou na tom podobně. Jednou z mála našich jistot je, že nic neroste nepřetržitě "do nebe" a po časech lepších přijdou zákonitě horší. V Německu se nelze ubránit dojmu, že takový čas se možná blíží. Na konci roku 2018 se jen těsně vyhnulo recesi. Střední Evropa však zatím náraz studené německé fronty ještě nepocítila. Proč? Vydrží jí imunita?

Některé brzdy německé ekonomiky nejsou ve střední Evropě tak cítit. Na Česko a Maďarsko sice podobně jako na Německo dopadl nedávný dočasný výpadek výroby aut. Celý středoevropský region je ale méně zasažen zpomalováním Číny.

Vedle toho si nelze nevšimnout rozdílného nastavení rozpočtových politik. Zatímco Německo systematicky od roku 2014 zvyšuje rozpočtové přebytky a vláda domácí ekonomiku nijak výrazně nestimuluje, ve střední Evropě je situace opačná. Což platí zejména pro Maďarsko a Polsko.

Středoevropské podniky navíc žijí v představě, že Německo nepadá do recese, ale pouze dočasně ztrácí tempo. I proto zatím byznysmeni výrazně nepřehodnocují investiční plány. Pokud by se mělo ukázat, že německé problémy jsou trvalejší a hlubší, budou Česko a celá střední Evropa nepřipravené a "první na ráně" − a před horším počasím se nikam neschovají.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru