Chceme být v Evropě lídrem v jaderné energetice. Evropská ekonomika musí být konkurenceschopná, říká ministryně Nováková

Počet podporovatelů jaderné energie v Evropě se snižuje a ještě oslabí po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Ostrovní země jako jedna z mála států v současnosti staví elektrárnu Hinkley Point. Podle ministryně průmyslu a obchodu (MPO) Marty Novákové však odchod od jádra není a nebude případem Česka, a tento zdroj energie má podporu napříč politickým spektrem.

"Chceme být v EU lídrem v diskusi o jaderné energetice," řekla ministryně Marta Nováková na 15. mezinárodním energetickém fóru pořádané poradenskou firmou Arthur D. Little. Podle Novákové počítají s podílem jádra na energetickém mixu také další státy uskupení Visegrádské čtyřky. Za nepřijatelné pro Česko pak ministryně průmyslu označila případné otevření smlouvy o fungování Euroatomu, který mimo jiné podporuje jaderný výzkum, pokud by k němu mělo dojít při diskuzích o energetické vizi Evropské unie do roku 2050, kterou má v dubnu vydat Evropská komise.

Podle Novákové je potřeba, aby Evropa jako celek v kontextu omezení emisí a rozvoje elektromobility vnímala i to, že se jako kontinent pohybuje v globální ekonomice bez hranic. "Nesmíme zapomenout, že evropská ekonomika musí být konkurenceschopná vůči americké a asijské," řekla Nováková.

Samotné Česko se ve svém Národním klimatickém plánu, který v lednu odeslalo Evropské komisi, zavázalo k tomu, že podíl obnovitelných zdrojů v energetice bude do konce roku 2030 tvořit 20,8 procenta. "Nedali jsme to číslo dohromady hlubokou analýzou trhu, ale matematickým výpočtem podle předchozího období," řekla Nováková na konferenci. V souladu s klimatickým plánem pak MPO pracuje také na další aktualizaci Státní energetické koncepce, která by měla být hotová k roku 2020.

Podle Novákové nebyla ještě diskuse o cílech pro obnovitelné zdroje uzavřena ani na národní úrovni. Vyjasnění pozic s Bruselem předpokládá ministerstvo do konce tohoto roku, uzavření domácí diskuse do konce června. Odborníci podle Novákové odhadují náklady na splnění tohoto cíle na 600 miliard korun, skeptici až na jeden bilion.