Volby v minovém poli kulturní války

Slovenské prezidentské volby nabídnou v následujících dvou týdnech v osobách Zuzany Čaputové a Maroše Šefčoviče politický souboj, na který nejsme ve střední Evropě příliš zvyklí. Hlavními argumenty v něm nebudou přídavky na děti nebo zvýšení důchodů, i když Šefčovič se o to zřejmě na radu stratégů Směru − sociální demokracie pokusí. Hlavní útok na favoritku volby se povede po kulturně-etické rovině, jak už naznačily první nedělní povolební televizní debaty.

Kulturní, civilizační či světonázorové − jak říkají Poláci − pohledy jsou a budou tím, podle čeho se nejen Slováci v blízké budoucnosti budou rozhodovat ve stále větší míře. Základní sociální a ekonomické argumenty už totiž v relativně bohatých zemích, jako jsou Slovensko, Česko či Polsko, ztrácejí na významu, podobně jako ztratily na Západě, kde o voliče přicházejí tradiční strany opírající svoji ideologii právě o boj za sociální a ekonomická práva. Stačí se zeptat libovolných sociálních demokratů.

Čaputová řekla, že by jí nevadila adopce dětí homosexuálními páry, ale že to jako prezidentka nebude prosazovat. Šefčovič, mající dosud image eurokrata z nominálně levicové strany, na ni zaútočil jako na "superliberálku", začal ze sebe dělat zastánce křesťanských tradic a nabízí se i nacionalistickým a euroskeptickým voličům. Z úst místopředsedy Evropské komise bude ale znít protimigrační, národovecká rétorika poněkud nevěrohodně, což voliči nejspíš dokážou sami zhodnotit.