Spojené státy americké nejsou rovnostářskou společností, rozhodně ne ve smyslu ekonomického přerozdělování. Součástí společně sdíleného "amerického snu" je ovšem víra, že každý, kdo se bude poctivě snažit, se může v životě dopracovat zasloužených plodů svého úsilí, jednoduše: být úspěšný. Například vystudovat kvalitní univerzitu.

Jak už bylo řečeno, samozřejmě je to "sen", mýtus, ale jako motivace k tomu, aby se Američané už od mládí cítili, v dobrém i ve zlém, odpovědní za svůj život, to stále funguje. Řeči typu "nemá to cenu, je to předem ztracené" v USA slyšíte zdaleka méně než třeba v Česku. Jenže otázkou je, zda by mladí Američané dnes vlastně neměli mít k pocitu hořkosti či marnosti už "lepší" důvody než mladí Češi.

Podíváme-li se totiž na čerstvou aféru, ve které FBI před dvěma týdny zveřejnila kriminální praktiky, jimiž v USA bohatí a vlivní rodiče tlačí své děti na elitní univerzity, zarazí nás hned dvě věci. Zaprvé samotný fakt, že přijetí na dobrou univerzitu si lze v USA "koupit", uplatit, zfalšovat přijímací testy, nestoudně lhát o skvělých sportovních předpokladech budoucího studenta tam, kde ve skutečnosti vůbec žádné nejsou.

Ale možná ještě vážnější je mediální a vlastně i obecně společenská reakce na zveřejněný skandál. Jejím jednotícím tónem je totiž konstatování, že to, oč jde ve zmíněné aféře, tedy že rodiče vyloženě trestně porušovali zákon, aby své děti dostali na univerzitu, je ve skutečnosti jen příslovečnou špičkou ledovce. Systému, který ani náhodou není férový, ve kterém mladí lidé ve většině vůbec nemají rovné šance, který naopak mohutně protežuje děti bohatých, vlivných, "zasíťovaných" rodičů s dobrými kontakty.

American dream jako špatný vtip?

Což se sice může zdát jako "objevování Ameriky", nicméně posuďte sami jednu z reakcí v amerických médiích. "Je to jen další příklad kultury švindlování a lhaní, racionalizace toho, že podvádění nevadí, pokud účel světí prostředky. Tvrdá práce, integrita, pravda… to jsou stále komičtější hodnoty v současné kultuře předurčenosti, která dostane to, co chce, a věří tomu, čemu chce věřit," posunul Jason Gay, redaktor listu Wall Street Journal, aféru s koupenými, uplacenými přijímačkami k lamentu nad stavem americké společnosti. A dodejme, že vůbec nejde o nějaký výjimečně vypjatý, radikální názor. Spíše je to jeden z mnoha obdobných hlasů, je vidět, že tato konkrétní kauza se trefila do mnohem obecnějšího pocitu, že americký sen, "American dream", je už dnes spíše jen špatný vtip.

Konkrétní způsoby, kterými lze v systému podvádět, přitom vůbec k smíchu nejsou. Ve vyšetřování FBI uvízlo přes padesát lidí, z toho 33 rodičů, vesměs velmi bohatých a v některých případech i známých celebrit. Například herečka Felicity Huffmanová, známá z televizního seriálu Zoufalé manželky (Desperate Housewives), nebo její herecká kolegyně Lori Loughlinová, kterou v USA proslavil sitkom Plný dům.

V centru celého skandálu stál podnikatel William Singer z Bostonu, kde založil a vedl poradenskou firmu Edge College & Career Network, známou jako The Key, která se oficiálně specializovala na přípravu studentů k přijímacím řízením na univerzity. Na tomto byznysu by samo o sobě nebylo nic divného, obdobných firem jsou ve Spojených státech stovky, dnes už jde vlastně o celé samostatné výdělečné odvětví ve sféře školství a vzdělávání. Jenže praktiky Singerovy firmy The Key byly velmi nestandardní.

Singer se specializoval na to, jak se sám rodičům chlubí na odposleších FBI, že studentům na prestižní univerzitu otevíral "boční vchod". Jedním ze způsobů, kterými děti bohatých rodičů protlačoval na univerzity, jako jsou Yale, Harvard, Georgetown či USC (University of Southern California) v Los Angeles, bylo falšování základních srovnávacích testů, takzvané zkoušky SAT, která je jedním z klíčových ukazatelů, podle nějž univerzity hodnotí předpoklady a připravenost uchazečů o studium.

Skvělý sportovec jen na papíře

V některých případech testy za studenty udělal úplně někdo jiný. Další možností podvádění bylo, že při vyplňování testu měl student k ruce poradce, který ho navedl ke správným odpovědím. A zatřetí měl Singer na několika místech, kde testy administrují, podplacené úředníky, kteří výsledky testu po odevzdání "vylepšili" tak, aby student vykazoval potřebné skóre požadované na konkrétní vybrané škole.

Za tyto služby Singer od rodičů podle FBI vybíral sumy od 15 do 75 tisíc dolarů na studenta. Přičemž u posledního z výše zmíněných způsobů falšování zkoušek, tedy jejich úpravy po odevzdání, podle FBI ani mnozí studenti sami nevěděli, že jejich rodiče si takto koupili jejich přijetí na vysokou školu. Což podle FBI často platilo i v druhém základním způsobu podvádění, kterým podnikatel Singer dostával děti bohatých rodičů "bočním vchodem" na univerzity.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak fungoval systém podvodů při přijímání dětí bohatých Američanů na prestižní univerzity?
  • Kdo a kolik na podvodech vydělal?
  • Jak se stát fotbalistou a nekopnout při tom do míče? A co to ukazuje o americké společnosti?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se