Proroků věštících hlubokou krizi přibývá. Někteří ji předpovídají už řadu let, ona ale pořád nepřichází. Poukazují na nafouklé bubliny od akciových trhů po studentské půjčky, ale ty pořád ne a ne prasknout. Možná je vysvětlení jednoduché. Celý svět žije v jedné velké, centrálními bankami neustále dofukované bublině. Dobrá zpráva je, že zřejmě ještě nějaký čas nesplaskne, horší už je, že o to větší to bude rána, až se tak stane.

Pokud chce člověk rozklíčovat, co se dnes v ekonomice děje, a připravit se na budoucnost, měl by sledovat, kam tečou peníze. A právě neoddělitelný vztah mezi tokem peněz a ekonomickými bublinami je hlavním motivem nově vydané knihy Ekonomické bubliny. Ekonom Dominik Stroukal vypráví příběh o tom, jak se v minulosti skutečnými vládci namísto králů stali centrální bankéři, jak za to králové i poddaní na konci často zaplatili a jak se lidé nepoučili a vše se začíná opakovat.

Když v roce 2008 udeřila krize, centrální banky reagovaly snižováním úrokových sazeb. Časem se dostaly až na nulu. Banka si tak mohla u centrální banky půjčit peníze prakticky zdarma. Ty pak tekly k domácnostem i firmám. Rozhýbaly se tím investice i spotřeba. Kdo by si nechtěl půjčit za tak mizivý úrok a kdo by za něj šetřil? Banky navíc nepotřebují peníze od střadatelů a nemají důvod nabízet jim zhodnocení úspor vyšším úrokem, když si mohou půjčit levněji od centrální banky, která je vytváří doslova z ničeho.

Centrální banky navíc začaly ve velkém skupovat i firemní dluhopisy. To snížilo jejich výnosy, firmám se zlevnilo financování. Peníze začaly téct i na akciové trhy. Ekonomika se odrazila ode dna a začala znovu růst. Stroukal ovšem nabízí hypotézu, že světová ekonomika se od skutečného dna nikdy neodrazila. Nikdy k němu neklesla. Hypoteční bublina se nevyfoukla, jen z ní ušel vzduch, který ovšem centrální banky právě přítokem nových peněz vytvořených z ničeho doplnily. To stejné platí pro akciový trh. Centrální banky nedovolily ekonomice, aby se dostala na dno a tím se odbouraly špatné investice.

Stroukalovu hypotézu podporuje vývoj burzovních indexů. Například Dow Jones se dnes pohybuje kolem 26 tisíc bodů. Maxima před krizí dosáhl v roce 2007, tehdy byl na necelých 14 tisících bodech. V roce 2009 se propadl na 6600 bodů. To znamená, že od této chvíle dodnes se už zečtyřnásobil.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru