Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Materiál poslalo ministerstvo financí (MF) k připomínkám.

Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020. Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by tak mohla od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun. Veřejné rozpočty by podle propočtů MF měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.

MF doplnilo, že návrhem vyšlo vstříc požadavkům ministerstva zdravotnictví i národní koordinátorky pro protidrogovou politiku Jarmily Vedralové, dlouhodobě prosazujícím zvýšení sazeb spotřební daně u tabáku a lihu.

"Během deseti let, během kterých se spotřební daň z lihu nezvyšovala, vzrostla průměrná mzda o 44,2 procenta, čímž došlo k významnému zvýšení dostupnosti tvrdého alkoholu. V případě spotřebních daní z cigaret a tabáku sice docházelo k průběžnému navyšování, nicméně jeho výše nebyla efektní z hlediska naplnění cíle snižování spotřeby tabákových výrobků," uvedlo MF.

U tabáku ke kouření by měla daň stoupnout o 224 korun na 2460 korun za jeden kilogram tabáku včetně zahřívaného. Za jednu cigaretu by měla být minimální daň 2,9 koruny, nyní je 2,63 koruny. "Maximální celoroční dopad navrženého zvýšení na příjmy státního rozpočtu v roce 2020 činí 7,7 miliardy korun, v případě účinnosti změny sazeb od 1. února 2020 pak 6,8 miliardy korun. V roce 2021 se pak předpokládá maximální celoroční dopad 9,2 miliardy korun. Očekává se též, že možné zvýšení ceny tabákových výrobků povede k mírnému poklesu poptávky," uvedlo MF v materiálu.

U spotřební daně z lihu ministerstvo navrhuje zvýšení z 28 500 korun za jeden hektolitr etanolu na 32 250 korun. V případě pěstitelského pálení by sazba měla stoupnout na 16 200 korun z 14 300 korun. Státní rozpočet by tak měl příští rok získat navíc 0,9 miliardy korun a v roce 2021 o 1,1 miliardy korun. "Výpočet dopadu zahrnuje mírné snížení spotřeby," uvádí dokument. Naposledy stoupla spotřební daň u lihu podle MF v roce 2010.

Češi utrácejí za cigarety a alkohol víc peněz než za zdraví a vzdělání dohromady. V Evropě jsou premianty

V případě hazardních her MF plánuje zvýšit sazbu u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her z 23 na 25 procent. U totalizátorové hry je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, tedy například sportovního výsledku nebo veřejné události. U loterií, bing a živých her MF navrhuje růst z 23 procent na 30 procent.

V současnosti je sazba daně 23 procent pro všechny druhy hazardních her kromě technických a 35 procent pro technické hry. Daň pro technické hry MF nemění. "Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015," uvádí materiál. Vládní podoba zdanění ovšem tehdy nebyla schválena.

Změny dále počítají s tím, že by se změnila metoda tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv u pojišťoven. Nově by měly být daňově uznatelné i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví. Nová úprava tvorby a uznatelnosti technických rezerv bude podle dokumentu "stabilnější a odolnější vůči účelové úpravě výše technických rezerv". Veřejné rozpočty by změnou měly získat jednorázově o 3,8 miliardy korun více. "Navrhovaná změna bude mít dopad na pojišťovny a zajišťovny působící na tuzemském trhu, u kterých dojde k jednorázovému zvýšení jejich daňového zatížení na začátku prvního zdaňovacího období, na které se nová právní úprava použije," uvedlo MF. Podle údajů ČNB působí v ČR 49 pojišťoven.

Novela rovněž rozšiřuje osvobození příjmů z podílu na zisku nově u krajů a státu. V současnosti jsou totiž osvobozeny příjmy ze zisku jen u firem, které spoluvlastní nebo vlastní obce a dobrovolné svazky obcí.

Norma také ruší osvobození zemního plynu používaného k výrobě tepla v domovních kotelnách od daně. Domovní kotelnou se rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě. Domovní kotelna může, kromě domu, ve kterém je umístěna, dodávat teplo i do jiných bytových domů. Zároveň ale podle MF zůstane možnost osvobození zemního plynu od daně pro výrobu tepla v domácnostech.

Předkládaná novela obsahuje změny zákona o daních z příjmů, o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, o dani z hazardních her, o spotřebních daních a o stabilizaci veřejných rozpočtů. "Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu," uvádí materiál.

S plánovaným zdaněním cigaret a alkoholu souhlasí i ODS. "Se zvýšením daně z alkoholu a tabáku lze souhlasit. Současně musí dojít ke snížení daně z příjmu, aby se nezvyšovala daňová zátěž obyvatel. V této situaci je ale více než jasné, že k tomu vláda přistupuje proto, že jí docházejí peníze a ona se snaží díry v rozpočtu nějak vykrýt," uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Zároveň odmítl návrh MF na změnu metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv u pojišťoven. Podle Stanjury je to fakticky zavedení sektorové daně pro pojišťovny. "Hnutí ANO tuto daň sice slovně odmítá, ale ministryně financí Alena Schillerová ji pod názvem zdanění technických rezerv pojišťoven navrhuje. Navíc musím upozornit, že vláda chce zdanit peníze klientů pojišťoven, které jsou určeny k vyplácení budoucích škod," doplnil.

Zvýšení spotřebních daní u lihu a tabáku zvýší inflaci v ČR o 0,4 procentního bodu. Zároveň to povede k většímu daňovému zatížení v ČR. Důvodem změn je přitom snaha zvýšit příjmy v rozpočtu kvůli předchozím výrazným výdajům. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Nicméně podle některých je zvýšení spotřebních daní na vybrané komodity méně škodlivé pro ekonomiku než zvažované zavedení nebo zvýšení jiných daní.

"Potřeba zvyšovat daně patrně vychází z dosud velmi štědrého navyšování výdajů různého typu. Celkové daňové zatížení v Česku je mírně podprůměrné ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, nicméně neustále narůstá. Loni dosáhla složená daňová kvóta rekordních 36 procent HDP. Při navrhovaném zvyšování spotřebních daní dále poroste," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Daňový systém podle něj sice dává prostor ke změnám. "Ty by ovšem neměly být motivovány potřebou zalepit díry po populistických náletech na výdajovou stranu rozpočtu, nýbrž posunem těžiště daňového systému od daní z práce a podnikání ke spotřebním a majetkovým daním," dodal.

"Vyšší daň na tabák by zvedla spotřebitelskou inflaci zhruba o 0,4 procentního bodu," upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. V únoru byla inflace 2,7 procenta, odhady ČNB počítají s jejím postupným poklesem až na hranici dvou procent na počátku roku 2020.

Nárůst daní u tabáku a lihu je přitom podle ní dodatečnou penalizací chování, které společnost uznává jako škodlivé.

"Ministerstvo ale více než na naše zdraví myslí na svou kasičku - státní rozpočet. Spoléhá na závislost kuřáků a ochotu lidí kupovat si dražší alkohol," uvedla. Vedlejším efektem podle ní budou zvýšené náklady na kontrolu tržnic nebo palíren. Zdražení cigaret totiž může podle ní vehnat některé kuřáky do náručí šmelinářů a na černý trh.

Odhady dodatečných příjmů pro státní rozpočet považuje Horská za nadsazené. "Ministerstvo nejspíš nepočítá s výraznějším poklesem spotřeby tabáku a lihovin a s poklesem celkové spotřeby domácností v příštím roce. Lidově řečeno, ministerstvo financí má velké oči," dodala. Zdražení cigaret by přitom podle ní zvýšilo inflaci zhruba 0,4 procentního bodu nad dvě procenta.

Ve srovnání s jinými uvažovanými zvýšeními daňových příjmů považuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek návrh za méně škodlivý pro ekonomiku. "Jako určité riziko vidím míru zvýšení daní na cigarety, které převyšuje zhruba třikrát velikost úprav v posledních letech. Lze tedy počítat s velkou snahou o předzásobování a s posílením černého trhu. Stát nicméně již má vyzkoušené mechanismy, jak tyto aktivity omezit," uvedl.