Rostoucí role Čínské lidové republiky je v zemi samotné často vnímána jako návrat na její právoplatné místo ve světě. Jakými historickými obdobími si tedy Čína prošla a jak se měnila její interakce se světem? A opravdu existuje nějaký bod, do kterého by bylo možné se vrátit?

Císařství na území dnešní Číny bylo nějakých dva tisíce let nejmocnějším politickým útvarem ve východní a jihovýchodní Asii. Její císaři, "synové nebes", ovládali ohromné území a považovali se za vládce celého civilizovaného světa, který uznával čínskou nadřazenost, obklopeného necivilizovaným zbytkem.

Linie mezi těmito dvěma světy byla často nezřetelná, stejně jako byly hranice říše. Jeden z čínských výrazů pro svět, tchien-sia, tedy podnebesí, v sobě zahrnuje především to, co bylo pod vlivem, jakkoliv třeba jen čistě formálním, císaře.

Čína však byla zároveň mocností, která se zabývala především sama sebou a svým nejbližším okolím. Ačkoliv měla zprávy například o existenci Římské říše či později o evropských mocnostech, nepřikládala jim velkou důležitost a považovala je často za něco mimo svůj kosmologický rámec.

Jen v několika málo případech o tento svět projevila intenzivnější zájem. Známý je příběh admirála Čeng Chea, který v 15. století za vlády dynastie Ming směřoval na svých obrovských lodích až k africké pevnině.

Hned po jeho cestách se však Čína před vnějším světem opět uzavřela a zaměřila se jen na své okolí.

Související

Z blízkého okolí, konkrétně z Mandžuska (dnešní severovýchodní Čína a část Ruska), přišla i poslední císařská dynastie Čching (1636−1912). Za její vlády došlo k reformě úřadů, které měly na starost to, co bychom dnes nazvali mezinárodními vztahy. Ministerstvo závislých držav se zabývalo příhraničními regiony na severu a na západě (tedy především Mongoly a středoasijskými společenstvími).

Ministerstvo obřadů mělo na starost kromě úřednických zkoušek či předepsaných rituálů také interakci s nečínskými etniky, jako byli Korejci, Barmánci či Vietnamci. Tato etnika a jejich státní útvary měly uznávat čínskou svrchovanost. Její míra se lišila − od pouhého formálního uznání až po přímou snahu o kontrolu území. Poslušnost byla vynucována různými prostředky, někdy mírovými, jindy přímou vojenskou intervencí, kdy například v roce 1788 císařská vojska krátce obsadila Hanoj. Tento systém nazval americký historik John F. Fairbank jako tributární, ačkoliv Číňané samotní ho tak nikdy nepojmenovali. Zajímavé je, že v něm neměli téměř žádnou roli cizinci mimo výše zmiňovaný blízký svět. Dlouhou dobu jim zkrátka nebyla připisovaná žádná důležitost a třeba přístup obchodníků na čínskou pevninu byl přísně regulován.

Století ponížení

Čína byla do počátku devatenáctého století globálně největší ekonomikou a také středem svého světa. Proto pro ni bylo velkým překvapením, když si Britové uzavřením nankingské mírové dohody po první opiové válce (1839−1842) vynutili otevření prvních pěti měst, garanci bezpečnosti svých občanů či komunikaci panovníků jako rovného s rovným. V rychlém sledu následovaly smlouvy s dalšími mocnostmi a tradiční čínský systém vnímání světa se otřásal v základech.

Toto období bylo za republikánské Číny nazváno stoletím ponížení a termín se nyní v Čínské lidové republice používá pro označení doby až do jejího vyhlášení v roce 1949.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Kam zavedl Čínu Mao?
  • Jakou změnou musela země projít, než se stala skutečnou velmocí?
  • Jaká bude její budoucnost a na co se musejí připravit světoví hráči?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru