Prezident Trump si v poslední době opakovaně bral na paškál Fed, kterému doporučil snížit úrokové sazby. Navíc americkou centrální banku vyzval, aby podpořila ekonomiku dalším kolem levných peněz prostřednictvím takzvaného kvantitativního uvolňování. Jinými slovy, aby opět začala nakupovat dluhopisy jeho federální vlády.

Následně řada komentátorů a ekonomů zvedla významně nejen své obočí, ale i hlas a kritizovala prezidenta Trumpa, že ohrožuje nezávislost Fedu. Bohužel Fed se do nepříjemné pozice dostal i sám, když se stal klíčovým věřitelem vlády. Centrální bankéři doplácí na neznalost epigramu Karla Havlíčka Borovského, který před 170 roky psal: "Nechoď, Vašku, s pány na led: mnohý příklad máme, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme."

Historie 19. a 20. století přinesla spoustu příkladů, co se stane, když centrální banka začne krýt deficit státního rozpočtu, a tak financovat dluhy vlády. Kromě hospodářských problémů a vyšší inflace, někdy i hyperinflace, to znamenalo, že centrální banka byla na vládě závislou institucí. Naopak její nezávislost téměř z definice zrušila povinnost spolufinancovat deficit rozpočtu. Následně poučením a základním dogmatem centrálního bankovnictví druhé poloviny 20. století tak bylo, že centrální banka má být nezávislá instituce. A aby jí opravdu byla, nikdy nesmí financovat vládu.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak v minulosti Fed experimentoval s měnovou politikou?
  • Jaký je v současnosti deficit amerického federální rozpočtu?
  • A proč Trump nyní tlačí americkou centrální banku k tomu, aby rozpočtový deficit zafinancovala?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se