Byla to velká sláva, když si před více než dvaceti lety na silvestra roku 1998 první prezident Evropské centrální banky Wim Duisenberg připil šampaňským s ministry financí jedenácti zemí měnové unie na zdraví novorozeného eura. Společná měna první tři roky fungovala v bezhotovostním oběhu. Firmy ji používaly v účetnictví a bylo s ní možné platit elektronicky. Lidem v rukou poprvé zašustily eurové bankovky a zacinkaly mince až počátkem roku 2002. Několik měsíců poté se společná měna používala souběžně s měnou národní.

Ambiciózní politický projekt měl dát podnět k další integraci Evropy. Procesu, jehož architekty byli spolkový kancléř Helmut Kohl a francouzský prezident Francois Mitterrand. Nemohli ale tušit, co všechno euro v jeho životě potká. Třeba to, že země se společnou měnou si nebudou příliš lámat hlavu s dodržováním smluvně zakotvených pravidel.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Čísla charakterizující mezinárodní postavení eura jsou dnes na první pohled působivá. Stalo se druhou nejčastěji používanou měnou světa za americkým dolarem. Platí jím více než 340 milionů obyvatel v 19 zemích měnové unie, používá se i v dalších zemích, třeba v Černé Hoře. Zhruba 60 zemí, kde žije kolem 175 milionů obyvatel, "přivázalo" kurz své národní měny na euro, konstatuje Evropská komise.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Mělo euro vliv na hospodářský růst v Evropě? A co o evropské měně říkají světové ekonomické kapacity jako George Soros, Jeffrey Frankel nebo v minulosti třeba Milton Friedman?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se