Psal se 1. květen 2004 a Česko právě vstoupilo do Evropské unie. Lidé slavili na pražském Staroměstském náměstí, členství vnímali jako stvrzení toho, že se země definitivně zařadila mezi západní demokracie. Tehdejší prezident Václav Klaus ale okamžik vstupu symbolicky vítal na mytické hoře Blaník, odkud podle pověsti přijde Čechům pomoc, až jim bude nejhůř. Už tehdy jasně vystoupil do popředí rozporuplný vztah, který Češi k unii mají.

Tuto středu uplyne od vstupu Česka do EU přesně 15 let. A patrné jsou dva trendy. Na jednu stranu země na členství ekonomicky vydělává. Zároveň ale Češi v rámci EU patří k vůbec největším nespokojencům: o fungování unie se příliš nezajímají a jsou přesvědčeni, že Česko v ní má jen minimální vliv.

Česko za posledních 15 let zbohatlo. Při srovnání reálné životní úrovně v jednotlivých zemích se Češi nyní dostali na 89 procent průměru EU. Před vstupem byli na 74 procentech.

Při dohánění vyspělejších zemí by Česko samozřejmě rostlo i bez členství v EU. "Ale šlo by o mnohem nižší růst. Členství v jednotném trhu představuje zásadní benefit," shrnuje v exkluzivním rozhovoru pro HN předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Související

Zdejší hospodářství se rozvíjí právě i díky faktu, že země patří do jednotného evropského trhu. České firmy tak mohou své zboží dodávat kamkoliv, aniž by se jich týkalo placení cel nebo zdlouhavá byrokracie. A trhy zemí EU jsou pro české firmy klíčové: do unie směřuje 85 procent vývozu z tuzemska, který je dominantní složkou českého hrubého domácího produktu.

Česko má navíc v současnosti nejnižší nezaměstnanost ze všech členských států. Jeho ekonomika roste rychleji, než je unijní průměr, státní dluh je nízký. Možnost vyvážet na jednotný trh EU sice má klíčový význam, v Česku se ale v souvislosti s unií častěji mluví spíš o dotacích, které proudí z eurofondů. I ty jsou důležité − podle dat Evropské komise tvoří v tuzemsku od roku 2014 zhruba 40 procent všech veřejných investic.

Zástupci českých firem vesměs nemají nejmenší pochyby o významu členství země v EU. "EU má nějaké nevýhody, o kterých je potřeba mluvit a odstraňovat je. Ale výhody dramaticky převažují. A proto je to pro nás jasná věc," konstatuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Až na výjimky, jakou je právě Špicar, se ale byznysmeni příliš nehrnou do toho, aby o významu členství v EU veřejně mluvili. Neochotně to dělají i čeští politici. "Politická reprezentace se tématu EU vyhýbá. Nerozumí mu," tvrdí Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí a v současnosti poradce premiéra Andreje Babiše (ANO).

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru