Poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva. Na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) ji v pondělí jmenovala vláda. Válková novinářům řekla, že ve sněmovně zůstane. V nové funkci se chce soustředit především na ohrožené děti, seniory a sociálně či zdravotně znevýhodněné lidi. Pravicová opozice výběr Válkové kritizovala.

"Mojí prioritou bude chránit a prosazovat práva tradičních skupin, které jsou ohrožené tím, že jejich práva nejsou uplatňována - jako jsou děti, senioři, handicapovaní," řekla Válková.

Uvedla, že mezi její priority nepatří například prosazování možnosti manželství pro všechny, tedy i pro homosexuály. Ve sněmovně jsou nyní dvě předlohy. Novela občanského zákoníku s možností manželství pro všechny a ústavní změna ukotvení manželství jako svazku muže a ženy.

"Jsou tam dva tábory, takže bych chtěla zůstat v tomto ohledu neutrální," řekla zmocněnkyně. Neví prý, čí práva by v tomto případě měla víc hájit. Mrzí ji, že není celostátní referendum, které by o této otázce mohlo rozhodovat.

Válková chce vysvětlovat i takzvanou Istanbulskou úmluvu a její dopady na ČR.

Podle nové zmocněnkyně vláda vysvětlování zanedbala a dokument, který posiluje ochranu žen a zranitelných osob, Česko neohrožuje. "Je otázka, kolik mi dá vláda času vysvětlit občanům konkrétní nejasné, sporné body a zda budou oblasti natolik iritující pro veřejnost, že to bude vyžadovat předchozí legislativní zásah," uvedla Válková.

Úmluvu by se podepsat nebála. Míní, že by ji sněmovna mohla ratifikovat.

Válková se chce soustředit i na opatrovnická řízení a přiměřenost délky soudních řízení. "Zajímá mě i téma rovnosti žen a mužů, zejména problematika domácího násilí a jeho prevence. Zaměřím se také na podporu národnostních menšin, například v podobě rozvoje česko-německých a česko-polských škol," uvedla.

Pozici vládního zmocněnce loni v červnu obnovil první Babišův kabinet. Do funkce pak jmenoval tehdejší náměstkyni úřadu vlády pro lidská práva Martinu Štěpánkovou. Ke konci března z pozice odešla. Post zmocněnce měly už dřívější vlády. Poprvé vznikl v roce 1998. Před Válkovou úřad zastávalo pět mužů a dvě ženy. Některé kabinety pak měly ministryni či ministra pro lidská práva.

Kabinet se otázkou jmenování Válkové měl zabývat už před týdnem, na návrh vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) ale bod odložil. Hamáček chtěl v pondělí od přizvané Válkové slyšet, jak plánuje skloubit výkon zmocněnkyně a poslaneckého mandátu. Válková je předsedkyní petičního výboru sněmovny.

Jmenování Válkové vládní zmocněnkyní pro lidská práva vyvolalo kritiku některých expertů na sociální problematiku. Pochybnosti mají i někteří romští odborníci. Vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa už rezignoval na členství ve vládní radě pro lidská práva. Válková v pondělí řekla, že ji jeho rozhodnutí mrzí. Vidí za ním "osobní problém".

Kroupa svůj odchod z rady ohlásil hned poté, co se před deseti dny zpráva o navržení Válkové do funkce objevila. Signatář Charty 77 uvedl, že zmocněncem bývaly osobnosti, které v minulosti vystupovaly proti komunistickému režimu či se lidským právům věnovaly. Válkovou označil za normalizační komunistku, z níž se nyní stala "obhájkyně neobhajitelného". Bývalá šéfka resortu spravedlnosti patří k zastáncům premiéra Babiše, který je stíhaný v kauze dotací pro farmu Čapí hnízdo.

Válková  v pondělí řekla, že ji Kroupova rezignace mrzí. "Je to jeho svobodné rozhodnutí," uvedla. Podle ní s ní má Kroupa "očividně nějaký osobní problém". Dodala, že se lidským právům věnuje dlouhodobě a podílela se na zákonech, třeba na ochranu obětí trestných činů.

Pochybnosti vzbuzuje jmenování i u některých členů rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Důvodem je to, že nehlasovala pro vydání poslance SPD Miloslava Roznera k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o bývalém romském táboře v Letech u Písku. "Vrhá to pochybnost na to, jak bude agendu (Romů) obhajovat," řekla členka rady Edita Stejskalové serveru Romea.cz. Podle ní by bylo vhodnější, kdyby zmocněnec neměl vazbu na politickou stranu.

Podle Institutu pro sociální inkluzi má Babiš jistotu, že ho "jemu oddaná" Válková nebude za cokoliv kritizovat. "Z mého pohledu paní Válková rozhodně není osobou, která by se profilovala v oblasti lidských práv a která by měla autoritu," uvedl šéf institutu a někdejší ředitel vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Míní, že Babišova vláda odsunula lidskoprávní agendu na "druhou kolej".

Podle Veroniky Šprincové z organizace Fórum 50% na podporu rovného zastoupení žen v politice a rozhodovacích pozicích přistupuje Válková k tématu rovnosti žen a mužů přinejmenším otevřeně. "Je to ale to minimum. Pevně doufám, že bude v jejích silách aspoň udržet to, co se podařilo za ty roky vybudovat. Aby se zachoval systém, který tu je, a aby téma zůstalo v gesci vlády," řekla Šprincová. Podle ní třeba zachování dotací na programy na podporu rovných šancí pro ženy bude "lakmusový papírek" toho, zda je nová zmocněnkyně ochotna jít do střetu s vládou.

Jmenování nové zmocněnkyně zůstalo bez reakce z Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP). Její předseda Václav Krása pouze řekl, že s Válkovou zatím nikdy nejednal. Míní, že se ale nejspíš otázky některých menšin nebudou dostávat tak do popředí.

Podle senátora a místopředsedy TOP 09 Tomáše Czernina vláda výběrem Válkové říká, že ji problematika lidských práv nezajímá. "Stačí si vzpomenout na výroky paní Válkové ještě ve funkci ministryně, když prohlásila, že 'v protektorátu se toho zas tolik nedělo'. Je velkým paradoxem, že je do rady vlády pro lidská práva jmenována bývalá členka komunistické strany, zatímco bývalý signatář Charty 77 Daniel Kroupa ji na protest opouští," uvedl v tiskovém prohlášení.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura se pozastavil nad tím, že ČSSD nakonec na jmenování Válkové přistoupila. "Další vítězství tvrdého vyjednavače Jana Hamáčka nad Andrejem Babišem. Jmenování Heleny Válkové vládní zmocněnkyní pro lidská práva blokoval celých sedm dní!" napsal na Twitteru.

"Přesvědčila jsem je (členy vlády z ČSSD), že to (prosazování lidských práv) vlastně dělám, jenom z jiného úhlu. Svou činnost zintenzivním," řekla Válková. Dodala, že chce vyvrátit svými činy názor, že Babišovu vládu lidská práva nezajímají.

Válková vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a na univerzitě v Trnavě získala profesorský titul.

Poslankyní je od října 2013, vykonává také funkci rektorky Vysoké školy podnikání a práva v Praze. Od ledna 2014 do března 2015 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Kritici, zvláště na sociálních sítích, v posledních dnech kritizovali možné jmenování Válkové zmocněnkyní pro lidská práva kvůli jejím dřívějším výrokům o dění v protektorátu Čechy a Morava.

V roce 2014 řekla, že "se toho v protektorátu zas tolik nedělo". Za svá "zřejmě nešikovná" slova se omluvila s tím, že měla na mysli to, že Čechy a Morava na rozdíl od jiných zemí nebyly válečným územím.

Její nominace na zmocněnkyni pro lidská práva vyvolala překvapení i u některých odborníků. "Nikdy jsem nezaznamenal, že by se touto problematikou zabývala," řekl například její nástupce v čele ministerstva spravedlnosti Robert Pelikán.