Česká pošta loni poprvé od svého vzniku v roce 1993 skončila v červených číslech. Vykázala ztrátu 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů korun. Skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za univerzální službu byla 1,075 miliardy korun. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), pod jehož ministerstvo vnitra Česká pošta spadá, stát dlouhodobě málo platí za služby, které chce. Pošta to dotovala z rezerv, které došly, napsal Hamáček ČTK.

"Před našimi zaměstnanci, zakladatelem ani před klienty nic nezakrýváme. Potvrdilo se, co jsme říkali během loňského roku. Česká pošta je dlouhodobě ve ztrátě, a to především proto, že stát nedostatečně platí za objednané služby. Okamžitě jsme začali připravovat restrukturalizaci, která se však logicky projeví se zpožděním. Kladný hospodářský výsledek tak očekáváme v roce 2022," uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.

Vedle problémů s úhradou univerzální služby patří mezi důvody meziročního propadu do ztráty snížení výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku České pošty o 226 milionů korun. Česká pošta v minulosti prodávala svůj majetek, aby vylepšila hospodářský výsledek. S poskytováním poštovních služeb ale tyto operace nemají nic společného, proto od nich upustila. Příjmy z prodeje majetku klesly o 226 milionů korun, výnosy z listovních zásilek se pak snížily o 76 milionů korun.

Hamáček uvedl, že celý problém vznikl kvůli tomu, že stát dlouhodobě málo platí za služby, které po České poště chce. "Roky to pošta dotovala ze svých rezerv, ty však došly. Vedení vypracovalo plán, jak podnik dostat z hospodářských potíží a postupně jej realizuje, to však nestačí," uvedl.

Stát loni poště přiznal pohledávku za poskytování univerzální služby v letech 2013 a 2014 ve výši 800 milionů korun. Fakticky tyto peníze ale firma stále neobdržela, a peníze tak v provozu chybí. Pošta se proto s ministerstvem financí domluvila na zápůjčce 800 milionů Kč, která zlepší její cash flow a pomůže překlenout období, než stát zaplatí.

Česká pošta dostává od státu za poskytování univerzální služby 500 milionů korun ročně, což zdaleka neodpovídá výši nákladů za služby objednané státem. Tuto nedostatečnou platbu navíc dostává pošta s mimořádným zpožděním. Zatímco náklady na zajištění univerzální služby musí pošta platit v reálném čase, na její proplacení čeká i více než pět let. Kromě platby za roky 2013 a 2014 pošta dosud od státu neobdržela ani platby za roky 2018 a 2019.

Hamáček připomněl, že sněmovně pozměňovacím návrhem nabídl možnost zvýšit platbu státu za univerzální služby, aby je pošta nemusela doplácet. "Konkrétní výše platby, pokud zákon projde, bude záviset na auditu nákladů ze strany ČTÚ (Českého telekomunikačního úřadu)," dodal.