Jak zhodnotit naši 15letou zkušenost s Evropskou centrální bankou (ECB)? S ECB se guvernér zemí mimo eurozónu potkává nejméně třikrát za půl roku. I ČNB je totiž, což širší veřejnosti moc známo není, jako centrální banka součástí systému evropských centrálních bank, je dokonce s nepatrným podílem akcionářem ECB. A jako taková se schází v nejširším, tzv. řídicím výboru ECB, kde se debatuje primárně makroekonomická situace, ale i témata z oblasti finanční stability, vnějších vztahů ECB a centrálních bank eurozóny a mnoho zpráv určených většinou pro veřejnost.

Především je třeba uvést, že každá centrální banka, tedy i ECB, se jako měnová autorita pohybuje uvnitř trojúhelníku tří rizik, jejichž dramatičtější naplnění může vést ke zpochybnění její existence. První, a veřejnosti nejznámější, je určitě hyperinflace.

Druhé riziko, které si veřejnost uvědomuje už méně, je dlouhodobá deflační epizoda. Navzdory obecné představě to nebyl prudký růst cen (mé generaci tak známý z Remarquových románů), který přinesl politické otřesy vrcholící druhou světovou válkou. Hitlera a jiné neblahé postavy k moci přivedla deflační epizoda velké deprese. Ta samozřejmě centrální banky jako měnové autority takřka úplně "upozadila".

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké jsou základní problémy Evropské centrální banky?
  • Jak ECB v obstála době krize?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se