Finsko úspěšně zvládá boj proti dezinformacím a může tak sloužit jako příklad i pro další státy, jak válku s dezinformátory vyhrát. Země čelí ruské propagandě v podstatě už od doby, kdy v prosinci roku 1917 vyhlásila nezávislost. Od ruské anexe Krymu a podpory proruských separatistů na východě Ukrajiny v roce 2014 se však těžiště informační války přesunulo do on-line prostředí a vzrostla potřeba se dezinformacím bránit.

Podle hlavního komunikačního specialisty pro úřad finského předsedy vlády Jussiho Toivanena je obtížné určit přesný počet dezinformačních kampaní zacílených na tuto severskou zemi, jejich témata jsou ale jasná. Nejčastěji se týkají otázek imigrace, Evropské unie nebo toho, zda se má Finsko stát řádným členem Severoatlantické aliance (NATO).

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se