Minulý čtvrtek večer mi kolega Ondřej Houska přeposlal SMS od člověka, jehož jméno je obecně známo mezi politiky i podnikateli. Stejná zpráva s velkou pravděpodobností přišla také několika dalším novinářům z jiných redakcí. V krátkém textu stálo, že do Česka už údajně dorazil dokument se závěry auditorů Evropské komise, kteří posuzovali možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše a oprávněnost dotací pro skupinu Agrofert.

Na závěry auditorů jsme v HN čekali už několik týdnů. Analýza Evropské komise o tom, zda český předseda vlády může dál tahat za nitky ve firemní skupině, s níž navenek přerušil kontakty, je nejen obecně čtenářsky zajímavá, ale nese v sobě i možné dopady na fungování vlády a politické dění v zemi vůbec. Potvrdilo se, že Brusel odešle příslušnou zásilku až po skončení voleb do Evropského parlamentu. Možná proto, aby se vyvaroval obvinění z ovlivňování voličů.

Esemesku od oznamovatele, který - jak se později ukázalo - byl dobře informován, jsme přijali jako hozenou rukavici. Bylo nám jasné, že pokud je audit skutečně v Česku, dozvědí se to rychle i v ostatních redakcích a okamžitě se spustí hon na získání informací, nejlépe pak celého dokumentu. Takové úlovky berou novináři jako velmi prestižní záležitost.

Ještě ten samý večer jsme rozhodili sítě. Do rána se Ondřejovi i mně podařilo získat potvrzení od dvou na sobě nezávislých, vysoce postavených zdrojů, které s dokumentem přišly bezprostředně do styku a znaly jeho obsah. Oba jsou lidé z vrcholných míst státní správy, s nimiž se osobně známe dlouhá léta a nepochybujeme o jejich věrohodnosti.

Jak se nicméně ukázalo, právě morální integrita našich zdrojů nám trochu ztížila práci. Ani jeden sice vysloveně nezpochybňoval, že veřejnost by se měla o závěrech auditu dozvědět, na první místo ale stavěli svůj závazek loajality ke svým institucím. Dodejme, že příslušný materiál je považován za důvěrný.

Ze zdrojů jsme tak dostali jen hlavní závěry auditu - že Babiš je z pohledu Evropské komise stále ve střetu zájmů a převod podniků pod svěřenské fondy tedy není dostatečnou zárukou, a že od určitého data by mělo Česko vrátit všechny evropské dotace přiznané Agrofertu. Nebyly vůbec ochotny nám poskytnout kopii auditu, nebo aspoň jeho část.

Řešili jsme, co dál. Samozřejmě, klíčové bylo sehnat "papír", tedy původní pramen, jehož hodnověrnost je nezpochybnitelná.

Věřili jsme, že je to otázka času, než ho získáme jinou cestou, jenže jsme nedokázali odhadnout, kdy se nám to podaří.

Nebylo to snadné rozhodování. Věděli jsme, že bez zprávy v ruce jsme do značné míry odkázáni na spolehlivost lidí, kteří zprávu četli. Nakonec jsme se poměrně rychle rozhodli, že nebudeme čekat a vydáme krátkou zprávu, opřenou o naše zdroje. Shodli jsme se, že oběma v tomto případě bezvýhradně důvěřujeme.

Nepopírám, že nás k poměrně odvážnému kroku motivoval konkurenční boj s jinými redakcemi. Chtěli jsme být samozřejmě první. O tom, že jsme se ve finále přiklonili k akci, ale rozhodla ještě jedna důležitá zkušenost z počátku minulého roku. Tehdy jsme získali jinou zprávu z EU, dokument se závěry vyšetřovatelského úřadu OLAF. Týkal se podezření ze zpronevěry dotací pro Farmu Čapí hnízdo, tedy případu, v němž je Babiš trestně stíhán. Noviny patřící do holdingu Agrofert tehdy v prvním článku obsah dokumentu zkreslily jednoznačně ve prospěch premiéra.

I když jsme si říkali, že napodruhé by se už Lidové noviny takového přešlapu vyvarovaly, zvažovali jsme možnost, že se něco takového může stát. Měli jsme také na paměti rozsáhlý komunikační aparát, který má Babiš k dispozici a používá v krizových situacích.

Později během dne se pár šéfredaktorů z konkurenčních médií nepřímo pozastavovalo nad tím, že jsme nepočkali na dokument. Ano, byli bychom určitě jistější, ale jsme přesvědčeni, že jsme se rozhodli správně a snad odvedli dobrou práci. A to i za cenu počátečních nepřesností, způsobených hlavně tím, že zdroje nebyly ochotné rozebírat dokument podrobněji (jeden se například spletl v datu, od kdy mělo Česko vracet dotace, druhý zase nezmínil, že kromě takzvaných stoprocentních korekcí od února 2017 komise požaduje také vrácení dalších dotací z jednotlivých kontrol).

Naše zpravodajství převzala například agentura Bloomberg nebo Financial Times. Víme, že jejich důvěra pramení také z toho, že redakční standardy HN jsou v rámci českých médií určitě vysoké. Nepopírám, že sázka na zdroje v sobě nesla riziko. Já i Ondřej působíme v branži už celkem dlouho a oba jsme zažili pocit, jak to pálí, když se novinář sekne. Snad ale můžu konstatovat, že ani jeden z nás se nenechá zaslepit ctižádostivostí.

Slouží ke cti kolegům z některých jiných redakcí, že zprávu dokázali sehnat a detailněji rozebrat dříve. Když mi v sobotu volali z redakce České televize, abych přišel komentovat audit do studia, bez velkého váhání jsem doporučil kolegu z jiné redakce, o němž jsem věděl, že je s dokumentem seznámen déle (navíc nebydlím v Praze). Dodávám, že i my jsme ještě v pátek díky kolegyni Katce Frouzové auditní zprávu získali a zveřejnili na webech iHNed.cz a Aktuálně.cz.

A nejdůležitější je bezpochyby právě to, že dokument je takzvaně "venku". Babišovy námitky, že jde o předběžné a tím pádem důvěrné informace s ohledem na závažnost věci neobstojí. Je důležité, aby si každý mohl dokument pročíst a udělat si vlastní názor na podstatné téma spojené s předsedou vlády a jeho byznysem. Lidé nejsou odkázáni na to, že jim zprávu bude "intepretovat" nějaký úředník nebo politik. Věříme, že se tak stalo i díky našemu zpravodajství.