Toho člověka znám už léta a velmi si ho vážím. Řídí finance ve firmě zaměstnávající tisíce lidí a dělá to s pověstí, která si nezadá s pohádkovou postavou strýčka Skrblíka. Nicméně co byste očekávali od člověka usměrňujícího toky miliard korun.
Přesto mu nemůžu odpustit jeho tradiční větu, že lépe už bylo. Říkal ji před krizí, během ní i v bohatých letech následujících. Má ji prostě tak nějak v krvi a na aktuální situaci už ani moc nezáleží.
O takovém výroku můžete polemizovat (dokonce i s ohledem na název jedné politické strany), ale stejně se pravdy nedoberete. Pokud se po několika letech ohlédneme a zjistíme, že se mýlil, stejně nám to už k ničemu nebude. A jsem si jist, že i pak se opět objeví někdo, kdo s vševědoucím úsměvem opět vytáhne žolíka české skepse a bude si na ní trvat. Nikdo a nikdy to nemůže vyvrátit a důkazní materiál bude mít vždy jen omezený potenciál.
Právě proto by se nám hodilo, abychom se raději začali přít o jinou větu. Nejlépe tu, říkající, že lépe teprve bude.
Bylo by příjemné zapomenout na banality současného bytí, ukazující nedokonalost nás lidí, a soustředit se na opravdu významné body v blízké budoucnosti, jež se zřejmě neodvratně blíží.
Budeme bohatnout, více cestovat, zlepší se naše školství i zdravotnictví. Budeme mít prezidenta, na kterého budeme pyšní. Umělá inteligence nám bude každodenně pomáhat a zbaví nás těžké i otravné práce. V mnoha oborech nás dokonce zcela nahradí, poněvadž lidský mozek, smysly i naše fyzické síly mají své hranice, což se však umělé inteligence netýká.
Já si zkrátka myslím: Lépe teprve bude!
A nerozčilujte mne prosím tím, že se mnou nebudete souhlasit.
