Podnikatelská nálada v Německu se v červnu třetí měsíc za sebou zhoršila, což posiluje očekávání, že největší evropská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla. Index podnikatelské nálady sestavovaný mnichovským institutem Ifo se snížil na 97,4 bodu z květnových 97,9 bodu.

Výsledky však překonaly očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters čekali pokles indexu na 97,2 bodu.

"Německá ekonomika míří do stagnace," prohlásil prezident Ifo Clemens Fuest. Dodal, že se zhoršilo podnikatelské klima jak ve zpracovatelském sektoru, tak ve službách.

Firmy hodnotí nepatrně lépe svou současnou situaci, výhled na nejbližších šest měsíců se však mírně zhoršil. Ukazatel současné situace vzrostl o 0,1 na 100,8 bodu. Dílčí index podnikatelských očekávání ale o jeden bod klesl a dostal se na 94,2 bodu.

"Překvapení z vývoje nálady německých podniků je ovšem malé. Předstihové indikátory se v červnu zhoršují na všech frontách s tím, jak se obchodní války zakously do výhledu globální ekonomiky," sdělil ČTK hlavní ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka. "Do dalšího vývoje důvěry by ovšem měla promluvit změna chování centrálních bank, které daly najevo ochotu ekonomiku podpořit v případě potřeby. V centru pozornosti ovšem zůstávají obchodní války, a tedy zasedání G20 na konci týdne," dodal.

Podle ekonoma Ifo Klause Wohlrabeho je hlavním zdrojem nejistoty pro německou ekonomiku obchodní spor mezi Spojenými státy a Čínou. Hlavními zdroji podle něj nejsou očekávaný odchod Británie z EU a rostoucí napětí mezi Íránem a USA. Napětí s Íránem by mohlo mít na německou ekonomiku podle něj dopad jen v případě výrazné eskalace nebo výrazného růstu cen ropy. Wohlrabe však neočekává, že by se ekonomika propadla do recese.

Německá centrální banka tento měsíc uvedla, že německá ekonomika by mohla ve druhém čtvrtletí mírně klesnout. Za leden až březen hrubý domácí produkt (HDP) vykázal růst o 0,4 procenta.

Po devíti letech růstu se Německo dostává do problémů, protože jeho zpracovatelský průmysl - závislý na vývozu - bojuje s negativními dopady v podobě obchodních sporů, nejistoty kolem brexitu a ochlazením růstu globální ekonomiky. Ekonomický růst je tak závislý na soukromé spotřebě, které pomáhá příznivá situace na trhu práce, nízké úrokové sazby a růst mezd.