Sedmero největších faulů, které znesnadňují racionální diskusi o klimatické změně

Souhlasím s předchozím komentářem - jak jinak, než odkazem na autority a vědce mají obhájci (existence klimatických změn způsobených člověkem) argumentovat? Mají si olíznout prst, vystrčit ho do vzduchu a tvrdit, že se otepluje? Co víc, celá diskuse o klimatické změně je totálně asymetrická - obhájci musí pracně prokazovat, že mají pravdu, zatímco odpůrcům stačí jejich argumenty zpochybňovat. Obhájci říkají, že se musí udělat rozsáhlé a nákladné změny, zatímco odpůrcům stačí obhajovat pohodlný status quo. Pokud mě někdo v takto nastavené diskusi odkáže na Bjorna Lomborga (jehož důvěryhodnost je založena na tom, že „si na téma přečetl 200 knížek“), tak ho rád odkážu na závěry NASA nebo IPCC - argument autoritou nebo vědeckým konsenzem totiž není žádný faul, ale naprosto férový zákrok.

Nerozumím tomu, jakým způsobem je faul argumentace vědeckým konsensem. Vědecký konsensus samozřejmě nezaručuje, že to tak skutečně je a že to tak bude na věky věků. Ale v daný moment je to ten nejpodloženější závěr, který člověk může zastávat a kterým i může argumentovat. Falešnou argumentací samozřejmě je, pokud budu tvrdit, že vědecký konsensus je na něčem, na čem ve skutečnosti není. Ale pokud na něčem panuje, tak to naopak považuji za snad nejlepší možný argument. Celkově mi přijde, že ten článek ne úplně důsledně odděluje ty roviny, o kterých sám hovoří. Otázka, jestli globální oteplování existuje a zda je způsobeno člověkem, je právě ryze vědecká a dá se to zcela objektivně zjistit. A právě v této rovině se objevují ti různí popírači a alarmisti. Otázka, jak tu situaci řešit, už je samozřejmě politická a je potřeba o tom vést diskuzi. Ale o tom, že ta situace nastala a je potřeba ji co nejdříve začít řešit, už diskuze skutečně skončila.

Faulem je i vyvozovat z minulých teplotních dat nemožnost predikovat budoucí oteplení, jak to v Ekonomu predvedli zde: https://ekonom.ihned.cz/c1-66222630-globalni-oteplovani-na-pocatku-doby-ledove

Autor píše: "Velmi podpásový je diskusní faul, při kterém do diskuse zatahujeme prvek osudové naléhavosti." Je to myšleno, že je to faul, i když daná věc je osudově naléhavá? Proč je to potom faul. I v životě jedince jsou některá rozhodnutí osudová (napr. rozhodnutí nezaplatit pokutu, které muze skončit exekuci). Myslí si autor, že bychom v diskuzi s timto jedincem neměli zmiňovat "prvek" nalehavosti? Že je to argumentační faul?

Hm v jednotlivých bodech má autor samozřejmě pravdu. Leč subjektivně vnímám mezi řádky ještě další silné sdělení mimo toho zjevného "pojďme spolu civilizovaně diskutovat". Jakože, dát do sekce o omylnosti vědců zmínku o spojitosti očkování a autismu? Jistě, vědci se mýlí, vědci i podvádějí, ale vědci mají také nakonec nejčastěji pravdu (jinak bychom jako civilizace nebyli tam, kde jsme). Autismus a očkování byla otázka jedné studie versus nesčetné množství studiích, které závěr té první vyvracely. Je to srovnatelné s informováním o změně klimatu? Podobně zda se závěry souhlasí 97 procent vědců či jen 90, 80... je to tak zásadní rozdíl, aby na tom záleželo? Pokud chtěl autor sdělit, že nemáme panikařit kvůli každé jednotlivé studií, budiž, ale zvolený jazyk a argumentace přímo vybízí k tomu nad vším mávnout rukou. Což mi nepřijde ideální, nehledě na to, že většina české populace k tomu vybízet vůbec nepotřebuje... Pokud má autor problém s tím, jak se interpretují veřejné závěry vědců, velmi rád bych si přečetl detailnější analýzu, proč tomu tak je.