Letos zaniklo nejvíce firem v historii samostatného Česka. Počet bankrotů podnikatelů byl v červnu nejvyšší za 11 let

V Česku vzniklo v prvním pololetí 15 589 obchodních společností a 8262 jich naopak zaniklo. Počet zaniklých firem byl nejvyšší od vzniku České republiky, tedy od roku 1993. Zároveň opět klesl podíl společností, které zanikly kvůli vyhlášení bankrotu. Těchto firem bylo pouze 4,3 procenta, což je nejmenší podíl od roku 2008, tedy za dobu účinnosti stávajícího insolvenčního zákona. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

"Ještě před pěti lety tvořily bankroty téměř čtvrtinu všech zániků obchodních společností. Od té doby se jejich podíl postupně snižuje, což je způsobeno na jedné straně úbytkem počtu firemních bankrotů a na druhé straně také zvyšujícím se počtem zániků obchodních společností z jiných důvodů než v důsledku bankrotu," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Rostoucí počet zaniklých firem je podle ní částečně logickým důsledkem jejich vyššího počtu na českém trhu.

Postupnou proměnu českého trhu ukazuje i poměr počtu vzniklých společností a počtu zaniklých. Zatímco v roce 2010 připadalo na jednu zaniklou společnost téměř pět nových, v prvním pololetí 2017 už to byly pouze tři nové společnosti na jednu zaniklou a v prvním pololetí letošního roku poprvé v historii vznikly méně než dvě firmy na jednu zaniklou.

V rámci Česka však v tomto ohledu v pololetí panovaly výrazné rozdíly. Na Vysočině a v Pardubickém kraji připadaly na jednu zaniklou společnost stále téměř čtyři nové, zatímco v Plzeňském a Středočeském kraji vzniklo v průměru pouze 1,5 firmy na jednu zaniklou.

Počet nově vzniklých společností se meziročně mírně snižoval již druhý rok za sebou. Přesto šlo o třetí nejvyšší počet nových firem v jednom pololetí v historii.

Nejvíce společností tradičně vzniklo v Praze (7433), v Jihomoravském kraji (1807) a v Moravskoslezském kraji (1214). Nejvíce jich zaniklo opět v Praze (4787), v Jihomoravském kraji (725) a potom ve Středočeském kraji (719).

Z pohledu odvětví nejvíce společností vzniklo i zaniklo v obchodu a v nakládání s nemovitostmi. V obchodu přitom pokračoval trend posledních let, když zde opět klesl počet firem. V ostatních odvětvích počet obchodních společností vzrostl. Nejvíce jich přibylo ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví nakládání s nemovitostmi.

Bankrotů podnikatelů bylo nejvíc od roku 2008

Firem bankrotuje stále méně, to ale nelze říci o podnikatelích. V Česku bylo letos v červenci vyhlášeno 54 bankrotů obchodních společností, tedy o 22 více než v červnu. Bankrotů podnikatelů proti předchozímu měsíci přibylo o 495 na 915, což je nejvíc za dobu účinnosti insolvenčního zákona, tedy od začátku roku 2008. 

"V červencovém počtu vyhlášených bankrotů fyzických osob podnikatelů se již projevily dopady novely insolvenčního zákona, která nastavila mírnější podmínky pro oddlužení fyzických osob. Většina bankrotů podnikatelů totiž probíhá formou oddlužení, tedy stejně jako osobní bankrot," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet návrhů na bankrot obchodních společností meziměsíčně stoupl o deset na 102, v případě podnikatelů se zvýšil o 168 na 1100, a byl tak druhý nejvyšší.

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v červenci vyhlášeno v Praze (17 bankrotů) a v Jihomoravském kraji (devět). Naopak žádný bankrot firmy nebyl zaznamenán na Vysočině a v Libereckém kraji.

V červenci bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v obchodu (15) a ve zpracovatelském průmyslu (14). Nejméně jich z pohledu hlavních odvětví bylo vyhlášeno v profesních, vědeckých a technických činnostech a v nakládání s nemovitostmi (po dvou bankrotech).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v červenci vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (139 bankrotů) a v Ústeckém kraji (138). Nejméně naopak na Vysočině (29 bankrotů) a ve Zlínském kraji (31).

Roste i počet osobních bankrotů

Stejný trend lze vidět i v případě osobních bankrotů. V Česku jich bylo letos v červenci vyhlášeno 2102, o 1176 více než v červnu. Zároveň jde o nejvyšší počet od roku 2008, kdy začal platit současný insolvenční zákon. Návrhů na osobní bankrot přibylo 441 na 2653, což je rovněž rekordní počet.

"Počet vyhlášených osobních bankrotů koresponduje s výrazným zvýšením počtu návrhů na osobní bankrot, který jsme zaznamenali během června. Vzhledem k pokračujícímu růstu počtu podaných návrhů očekáváme v dalších měsících podobně vysoký počet osobních bankrotů, případně i vyšší," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v červenci vyhlášeno v Ústeckém kraji (296) a Moravskoslezském kraji (257). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (71) a na Vysočině (89).

Za posledních dvanáct měsíců bylo vyhlášeno 13 696 osobních bankrotů, o 985 více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 15 506 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 2633 více. Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil o osm procent, zatímco počet návrhů na osobní bankrot se zvýšil dokonce o pětinu.

Letos na začátku června začala platit insolvenční novela, která zmírnila podmínky oddlužení. Lidé mohou nově buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by to bylo méně než 30 procent, rozhodoval by soud. Musel by posuzovat, jak se dlužník snažil. Senioři mají pravidla oddlužení mírnější, bez dluhů by mohli být do tří let.