Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu České zemědělské univerzity (ČZU) zabývající se vlivem úbytku srážek na českou ekonomiku spočítali, že by v důsledku sucha mohlo v budoucnu klesnout HDP Česka o 1,6 procenta a více. To odpovídá roční ztrátě minimálně 80 miliard korun. A to vědci nepočítají s vedlejšími náklady například na zdraví, škody na životním prostředí či pojistné. Jejich nejodvážnější model hovoří o absolutních ročních ztrátách až 240 miliard korun. Výsledky svého výzkumu prezentovali na úterní tiskové konferenci.

Česko má v rámci Evropy jedny z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoku vody z okolních zemí. Přítoky ze zahraničí k nám tvoří méně než pět procent. "Hůř jsou na tom jen Malta a Kypr," podotýká Petr Procházka, ekonom a člen Centra pro vodu, půdu a krajinu. Česko je tedy závislé na srážkách, které na jeho území spadnou. Vědci z ČZU predikují, že sucha v Česku budou v budoucnu častější, delší a intenzivnější. Pokud se na ně česká krajina nepřipraví, mohou nám každoročně způsobovat ztrátu několik desítek miliard korun. "Můžeme se dostat do situace, kdy nebude Česko soběstačné z hlediska vodních zdrojů a budeme muset vodu dovážet, a to zřejmě z přímořských států, které ji budou odsolovat," upozorňuje Procházka.

Aby tomu naše země předešla, je potřeba naši krajinu na sucho připravit. "Náklady těchto opatření v krajině odhadujeme na 400 až 500 miliard korun. Rozložit by se to mohlo do 20 až 30 let, pak by to tedy vyšlo zhruba na 25 miliard korun ročně," vypočítává Petr Sklenička, rektor ČZU a hlavní koordinátor Centra pro vodu, půdu a krajinu. V současné době dává český stát na opatření proti suchu v krajině každý rok jen jednotky miliard korun.

Takzvaným vodním stresem trpí na Zemi již více než čtvrtina obyvatel a sucho se promítá do ekonomiky jednotlivých států. Za posledních třicet let jsou podle ČZU náklady sucha v EU odhadované ve výši více než tří bilionů korun. V některých oblastech Španělska došlo v posledních letech důsledkem sucha k poklesu HDP až o tři procenta.

"V Evropě je již 17 procent území a 11 procent obyvatel vystaveno nedostatku vody. Předpokládáme, že struktura ekonomiky České republiky se bude muset změnit. Některá odvětví, jako například papírenství, by mohla zaniknout, nebo budou marginalizována," říká Procházka.

Co se ekonomických nástrojů týče, tak vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu navrhují, aby byly zavedeny vodní povolenky, tak jako existují povolenky na způsobované emise, a také hovoří o nutnosti změny ceny vody. Její současné nastavení podle nich není správné. "Také navrhujeme propojení vodárenské infrastruktury a větší používání cirkulárních systémů (využití vody více než jednou, pozn. red.). Musíme striktně začít rozlišovat vodu pitnou a vodu ostatní," upozorňuje Procházka.

V zemědělství by se podle vědců mělo pokračovat v protierozních opatřeních, jako jsou rotace plodin a celkově zlepšení hospodaření s půdou. V krajině pak podporují zvyšování její schopnosti zadržet vodu.

"Náš výzkum ukazuje, že jedna investovaná koruna do preventivních opatření povede k ušetření dvou korun nákladů za odstranění škod v budoucnu," dodává Procházka.