Policisté se letos začali zabývat podezřením, že holding Agrofert ze svěřenského fondu Andreje Babiše krátil daně přes fiktivní reklamu na Farmě Čapí hnízdo. Němečtí kolegové z finančního úřadu v Chemnitzu přitom českou finanční správu na podezřelé praktiky upozornili už v roce 2014. Berní úřad teď ale přiznává, že závažné informace policii nepředal, upozorňuje web Seznam Zprávy.

Proč se finanční správa rozhodla nepostoupit podezření německého úřadu policii, ačkoliv je to běžnou praxí i u mnohem méně závažných podezření, není jasné. Jediné vyjádření, které se Seznamu podařilo získat, je odpověď šéfky Finanční správy Tatjany Richterové na žádost senátora Tomáše Goláně o přesnější informace. "V daném případě nebyl podán podnět k šetření orgánům činným v trestním řízení," uvedla podle Seznamu Richterová. Na další otázky s odvoláním se na povinnost mlčenlivosti odmítla odpovědět. V době, kdy si úřad ponechal závažné podezření pro sebe, byla ředitelkou odboru právního a daňového procesu na Generálním finančním ředitelství současná ministryně financí za ANO Alena Schillerová. 

K podezřelým finančním transakcím došlo v letech 2009 až 2013, kdy Farma Čapí hnízdo inkasovala za reklamu přes 270 milionů korun. To tehdy bylo více než 83 procent jejích tržeb. Reklamu zadávaly společnosti spadající pod Agrofert, který odmítá sdělit, o jakou reklamu konkrétně šlo. Je ovšem pravděpodobné, že šlo o řadu firemních konferencí, které jsou na farmě běžnou praxí. Podle Seznamu by cena za reklamu přesahující čtvrt miliardy korun odpovídala tisícovce billboardů pronajaté na několik let dopředu.

V podnikání je obecně známé, že přes výdaje na reklamu lze zvýšit náklady ve firemním účetnictví. Jde o tzv. daňovou optimalizaci, při níž firmě stoupnou v účetní bilanci náklady oproti výnosům, čímž se sníží základ pro výpočet daně – ve výsledku tedy platí nižší daň z příjmu. V tomto případě šlo o oboustranně výhodný obchod. Firmy z Agrofertu mohly přes placení za reklamní služby snižovat daňový základ a Čapí hnízdo zase vykázalo potřebné příjmy, aby mohlo fungovat a splácet bankovní půjčky.

Jak uvádí zpráva OLAF, reklamní smlouvy s Čapím hnízdem ne­uzavíraly jen české firmy z Agrofertu, ale také klíčové zahraniční chemičky holdingu − německý SKW Stickstoffwerke Piesteritz a slovenské Duslo Šaľa. V této chvíli jde ovšem z hlediska finančních úředníků o promlčený případ. Jedinou možností, jak doměřit daň, jejímž krácením mohl podle Seznamu stát přijít až o 42 milionů korun, je prokázání trestného činu. Jeho možným spácháním se policie nyní zabývá.