Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o 2,7 procenta, stejně jako v prvních třech měsících letošního roku. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu a revidovaných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt vyšší o 0,7 procenta.

"Tahounem růstu byla hlavně domácí poptávka," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje domácností vzrostly proti stejnému období loňského roku o 2,7 procenta, výdaje vládních institucí se zvýšily o 3,4 procenta. Příspěvek zahraniční poptávky k meziročnímu růstu HDP byl 1,1 procentního bodu.

Tvorba hrubého fixního kapitálu meziročně rostla o 0,9 procenta. "Podpořena byla zejména investiční aktivitou sektoru vládních institucí," uvedli statistici. V meziročním srovnání vzrostly například investice do bydlení a ostatních budov, méně se investovalo do dopravních prostředků a strojů.

Saldo zahraničního obchodu se ve druhém čtvrtletí zvýšilo o 13,9 miliardy korun. Vývoz zboží a služeb meziročně rostl o 2,2 procenta. Tažen byl hlavně obchodem s elektronickými a optickými přístroji a vývozem dopravních prostředků. Dovoz zboží a služeb byl vyšší o 1,4 procenta. Ovlivnil ho hlavně obchod se základními kovy a subdodávky pro automobilový průmysl.

Růst ekonomiky je nadprůměrný, bude ale horší, tvrdí analytici

Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle údajů ČSÚ byl v rámci Evropy nadprůměrný. Pomohla spotřeba domácností, která ztlumila vliv zpomalující německé ekonomiky. Vyplývá to z vyjádření oslovených analytiků. Ve druhém pololetí již ale kvůli vývoji v zahraničí, především brexitu a slabému výkonu ekonomiky Německa, lze očekávat zpomalení růstu. Ten by se mohl za celý letošní rok pohybovat kolem 2,5 procenta, uvedli ekonomové.

"V rámci Evropy je růst české ekonomiky stále nadprůměrný. Na jedné straně jsou sice rychle rostoucí ekonomiky jako Rumunsko (4,6 procenta), Maďarsko (5,1 procenta) či Polsko (4,1 procenta). Na opačném pólu se ocitlo Německo, kde růst zpomalil na pouhých 0,4 procenta, a stagnující Itálie," uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek.

Hlavním tahounem růstu podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského zůstala spotřeba domácností. "Dobrá kondice tuzemských domácností tak prozatím tlumí stagnaci německé ekonomiky a obecně nepříznivé vnější prostředí," uvedl.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek uvedl, že ve třetím čtvrtletí může ekonomickou aktivitu ještě do jisté míry udržovat předzásobování před brexitem. "Čtvrté čtvrtletí ale bude pro firmy ve zpracovatelském průmyslu bez ohledu na formu či načasování brexitu poměrně těžké," uvedl.

Ve světle slábnoucí evropské ekonomiky a pravděpodobné německé recese jsou podle ekonoma ČSOB Petra Dufka výsledky české ekonomiky velmi dobré. I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila lze současný růst stále považovat za solidní, i když česká ekonomika je již za vrcholem hospodářského cyklu a postupně zpomaluje, což je podle něj do značné míry ovlivněno vývojem v zahraničí.

"Druhá polovina roku představí odlišný příběh. Očekáváme další zpomalení globální ekonomiky, které postupně stáhne i domácí ekonomiku," uvedl Táborský.

 

Zadlužení domácností u bank v červenci vzrostlo o 10,5 miliardy

Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v červenci vzrostly o 10,5 miliardy korun na téměř 1,704 bilionu korun. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku byly vyšší o 104,7 miliardy korun. Letos v červenci vzrostlo také zadlužení nefinančních podniků. Meziměsíčně stouplo o 13,6 miliardy na 1,129 bilionu korun. V meziročním srovnání dlužily firmy téměř o 36 miliard korun více. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy domácností rostou nepřetržitě od února 2016. Nejvíce si lidé půjčují na bydlení. Úvěry na bydlení dlouhodobě tvoří zhruba tři čtvrtiny dluhů domácností. "Spotřebitelské úvěry dosáhly ke konci července 2019 výše 253 miliard korun a meziměsíčně vzrostly o jedno procento," uvedla ČNB.

Zadlužení firem má kolísavý vývoj. V lednu, březnu, dubnu a květnu meziměsíčně rostlo. Naopak v únoru a červnu klesalo.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva.