Aplikace vyžaduje informace o vaší poloze, vyskočilo mi na displeji.

"Do pr*ele, už zase!"

Otočím se zpátky na pravý bok a ztrápeně hledím Sidonii do tváře.

"Miláčku, nebylo by rychlejší, kdybych jim tam zkopíroval celou Kámasútru? Přece to teď nebudu všecko vypisovat, co myslíš?"

"A potřebujeme tu aplikaci nutně?"

"Kotě, to je přece ta aplikace, která nám umožní přístup ke všem informacím na celým světě!"

"Hmm, ta by se fakt hodila. Líbí se mi, jak ti to pálí, brouku. Napiš tam misionáře a je to. To jim musí stačit, ať nevypadáme jako úchylové…" chce být má drahá s povídací pauzou rychle hotová. Jenže pak se zasní, přejede mi chodidlem po zpocené hrudi a s úsměvem dodá: "Nehledě na to, že něco by se snad ani nedalo popsat."

"Tak jo, už to tam ťukám, bejby. Ještě přidám… 69! Ať je to vyváženější, co? Počkej, lásko, dám tam radši o dvě šestky víc, takže budou tři, chápeš, když už tam máme misionáře a ta appka se jmenuje Infernoce. Aby to bylo pěkně prokódovaný a zašifrovaný. Možná získáme tu nejvyšší úroveň!"

Sidonii zahořely v očích plamínky.

"Tak to spusť," vyhrkne nedočkavě.

Ťukl jsem do středu podivného obrazce připomínajícího boží oko s řasami dole. Nikdy předtím jsem nic podobného neviděl. Mobil zasyčel a to "obrácené oko" na mě mrklo. Jaksi šejdrem, byť bylo jen jedno, jako že jsme už asi komplici. A na displeji se mi otevřelo 7,7 miliardy okýnek.

Nechápu, jak se tam mohla všechna vejít, ale prostě co okýnko, to člověk. Některá se překrývala, jiná zhasínala, až zcela zmizela, a další, nová, se naopak rozsvěcela. Byly v nich miniaturní postavičky − od kojenců po starce −, jež dělaly nejrůznější životní úkony. Nezastřeně, vše bylo vidět. I jejich myšlenky, andělské i zvrhlé.

"Panebo…," ani jsem nedokončil údiv a už mě začal mobil v ruce pálit. Ozvalo se ohlušující: "Tace!" Aha, latinsky, pomyslel jsem si a hodil výrok do Google překladače. "Drž hubu!" zazněl jeho robotický hlas. A aniž bych do něj vložil další větu, pokračoval: "'Nevezmeš jméno boží nadarmo' jsem vymyslel já, abych měl klid, stejně jako tuhle aplikaci. A tamhle jste vy dva, podívej…" V jednom z okének jsem spatřil sebe a Sidonii…

"Tohle přece nemůže být pravda!" bránil jsem se Infernoci, zatímco Sidonie rudla.

"Může. Získal jsi tu nejvyšší úroveň, a tak budeš znát pravdu celou, o všem a o každém. Staneš se tím největším voyeurem téhle planety. Denně budeš sledovat utírání zadků, focení hamburgerů i nekonečné výpočty matematiků. To bude tvůj nový smysl života.