Hongkongská policie v pátek při potlačování násilných protestů opět použila ostré náboje a jeden zasáhl čtrnáctiletého chlapce. Mladík musel být hospitalizován, informoval hongkongský list South China Morning Post. Ulice města pod čínskou správou v pátek zaplnily tisíce lidí. Protestující tentokrát vyjadřovali hlavně nespokojenost s rozhodnutím vlády zakázat zahalování obličeje, který podle tamních médií vstoupil v platnost o půlnoci (18:00 SELČ).
Policie potvrdila, že jeden z jejích příslušníků použil ostrou palbu, když ho ve čtvrti Yuen Long napadla velká skupina demonstrantů. Na policistu v civilu dvakrát hodili zápalnou láhev. "Policista spadl na zem a vypálil, protože jeho život byl v ohrožení," uvedla policie v prohlášení.
A clip online shows a police officer being attacked by protesters. A petrol bomb was thrown at him and his shoes were briefly on fire. He dropped his gun as he got away.
— SCMP Hong Kong (@SCMPHongKong) October 4, 2019
As a protester tried to grab the gun, the officer rushed at him and kicked it aside.
Source: Online video pic.twitter.com/PnPavQiZp4
Bezpečnostní složky zároveň odsoudily "demonstranty za napadání policistů a riskování životů ostatních" a upozornily, že v případě nutnosti použijí odpovídající sílu k rozehnání davu a zatčení viníků.
Při incidentu, který se stal kolem deváté hodiny večer místního času (15:00 SELČ), byl podle všeho postřelen 14letý chlapec, uvádí bez dalších informací hongkongský list. Mladík byl předán zdravotníkům a následně převezen do nemocnice.
Demonstranti už se v ulicích srocovali před vládním rozhodnutím o zákazu maskování, protesty však s přicházejícím večerem nabíraly na intenzitě. Davy na několika místech ve městě rozbily výlohy obchodů, lidé zapalovali ohně a poškozovali vybavení stanic metra. Policie je rozháněla slzným plynem a vodními děly.
Správkyně Hongkongu zakázala maskování tváře při demonstracích. Poprvé za 50 let uplatnila zákon o stavu nouze
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová k rozhodnutí o zákazu zahalování obličejů přistoupila na základě výjimečných pravomocí, pocházejících ještě z britské koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Krok má ve velkoměstě napomoci ukončit měsíce trvající protesty a rostoucí násilí.
Protesty původně v Hongkongu začaly nesouhlasem s navrhovaným zákonem o vydávání obviněných do pevninské Číny, ale mezitím se požadavky demonstrantů rozšířily mimo jiné o svobodné volby a vyšetřování policejní brutality.