Uplynulý týden byl na finančních trzích ve znamení finišujících jednání o brexitu. Globální akcie rostly, dolar oslabil vůči libře i euru a ceny bezrizikových vládních dluhopisů klesaly s tím, jak investoři vnímali oboustrannou vůli dosáhnout dohody o nastavení vztahů po odchodu Spojeného království z Evropské unie. Zpečetění dohody by znamenalo definitivní konec obavám z neřízeného brexitu, což by byla dobrá zpráva pro evropské ekonomiky – nejen pro tu britskou.

Premiér Johnson a šéf Evropské komise Juncker minulý čtvrtek slavnostně oznámili dosažení dohody. Té ale scházela podpora severoirských unionistů a nebylo jisté, zda britský parlament dokument schválí. Westminster ovšem dokázal překvapit: ukázalo se, že ke dvěma možnostem, tedy "ano či ne nové dohodě", existuje varianta, kdy hlasování vůbec neproběhne. Britští poslanci je oddálili s tím, že nejprve musí být schválena legislativa, jíž se dohoda týká. Otázkou zůstává, kdy britský parlament nakonec dohodu o brexitu schválí: může to být v úterý či kdykoliv v dalších týdnech.

V tomto smyslu se pověstná mlha nad Kanálem stále nerozplynula, začíná se však trhat. Kroky britského parlamentu i premiéra Johnsona podporují přesvědčení, že k neřízenému brexitu nedojde. Nejistota ohledně brexitu, jež vedla firmy k omezování investic a k poklesu aktivity v průmyslu, by měla opadat. To se týká i středoevropského regionu: lepší nálada se již projevila na měnách včetně koruny. Zbývá dodat, že dotažení řízeného brexitu by posílilo hlasy centrálních bankéřů, kteří doporučují více se soustředit na domácí inflační tlaky, což by bylo relevantní i pro úvahy bankovní rady ČNB.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na