Aby byla Česká republika i nadále soběstačná v množství elektřiny pro svou spotřebu, je nutné postavit nové elektrárny. Shodla se na tom většina odborníků, kteří reagovali na vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO). Ten již dříve uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030. Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na další možnosti.

Havlíček mimo jiné řekl, že z nových dat společnosti ČEPS vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v Česku obnovitelné zdroje − uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor označil postoj ministerstva za konzervativní. "Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. To neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá," uvedl.

Podle jaderného experta z Českého vysokého učení technického v Praze Radka Škody má ministr pravdu. "Pro soběstačnost je třeba jak postavit dva nové reaktory v Temelíně, tak nahradit odstavované Dukovany. Ví se o tom už minimálně pět let, od zrušeného tendru na dostavbu Temelína v roce 2014. Scénář je jasný − buď něco nového do roku 2035 postavíme, nebo nám nezbude nic jiného než dovoz elektřiny či pálit a dovážet zemní plyn," řekl.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR míní, že naléhavost Havlíčkovy výzvy je způsobena mimo jiné vývojem v okolních státech, hlavně v Německu, kde se chystá hromadné odstavování uhelných a jaderných zdrojů. "Je tak velmi pravděpodobné, že opravdu nebude možné v době, kdy v našem regionu nesvítí a nefouká, elektřinu odněkud dovézt, a ceny tak mohou i dramaticky růst. Zároveň však v době ideální pro produkci větrné a solární energie bude mít Německo velké přebytky. K řešení naší situace tak jen velmi těžko přispějí nové fotovoltaické a větrné zdroje určené pro produkci do sítě," řekl Wagner a dodal, že vzhledem k tomu, že nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí, je nutné, aby vypínání zdrojů v Česku bylo rozumně fázované s realizací jejich náhrady.

Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by aktuální zjištění mělo vést zejména k přepracování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu a aktualizaci Státní energetické koncepce ve prospěch obnovitelných zdrojů energie. "Obnovitelné zdroje se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Mohou tak nahradit postupný útlum uhelných elektráren," dodal.