Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Ve čtvrtečním stanovisku to uvedla generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová. Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci při rozhodování řídí.

Česká republika stanovisko advokátky studuje a analyzuje, uvedl v reakci premiér Andrej Babiš (ANO). "Stanovisko generální advokátky není závazné, je to čerstvá věc, aktuálně toto stanovisko ČR studuje a analyzuje. V každém případě bude nutné vyčkat rozhodnutí soudu, které jediné je závazné," napsal předseda vlády.

Babiš dodal, že čeští občané při vstupu do unie nikdy nesouhlasili s tím, že EU bude rozhodovat, kdo bude v ČR žít a pracovat. "S takovým výkladem smluv nebudu nikdy souhlasit. Azylová politika je věcí každého členského státu a přerozdělování uprchlíků, kteří vstoupili do EU nelegálně, rozhodně nepatří mezi naše povinnosti," konstatoval.

Přerozdělování považuje za špatné rozhodnutí, které nic neřeší. "Při soudním řízení využijeme všechny možnosti obrany a rovněž záležitost budeme koordinovat s představiteli Polska a Maďarska. Nejsme v tom sami. S povinnými kvótami ČR nebude nikdy souhlasit, alespoň po dobu, co budu já premiér. Slíbil jsem to voličům a já svoje sliby držím," dodal Babiš.

Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci. 

Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko.

Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.

EK zažalovala trojici států v prosinci roku 2017 s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Přerozděleno bylo asi 29 000 osob z původně zamýšlených 160 000, své kvóty splnilo pět unijních států.

Program původně odmítalo také Slovensko, žalobě se však vyhnulo tím, že nakonec přijalo nevelkou skupinu uprchlíků.

Advokátka ve čtvrtek také odmítla argument žalovaných zemí, že se na přebírání migrantů nepodílely kvůli rizikům spojeným s rychlým zpracováváním velkého počtu žádostí. Podle Sharpstonové mohly země v případě přetížení požádat o dočasné pozastavení přijímacího procesu a nikoli program úplně odmítat.

Systém byl podle advokátky založen na třech významných zásadách unijního práva, které platí bez výjimky pro všechny členské státy: právním státu, solidaritě a loajální spolupráci. "Nerespektování těchto povinností proto, že v konkrétním případě nejsou vítány nebo jsou neoblíbené, představuje nebezpečný první krok k rozpadu uspořádané a strukturované společnosti, která se řídí zásadami právního státu," uvedla ve zprávě Sharpstonová.

S názorem advokátky nesouzní ani polská vláda. Ta tvrdí, že odmítnout povinné rozmisťování migrantů mohla na základě smlouvy o fungování Evropské unie, podle které mohou jednotlivé členské země samy rozhodovat v otázkách ochrany vnitřní bezpečnosti a udržení veřejného pořádku. "Rozhodnutí o přerozdělování zcela nesplnila většina členských zemí," řekl také Mueller s tím, že Evropská komise se na Soudní dvůr EU ale obrátila jen v případě Polska, Česka a Maďarska. "Vzbuzuje to pochybnosti ohledně rovného zacházení se všemi členskými státy ze strany Evropské komise," tvrdí mluvčí vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost. Brusel Varšavu kritizuje nejen kvůli odporu podílet se na uprchlických kvótách, ale třeba i kvůli reformě justice, která podle něho podrývá zásady právního státu.

 Mueller dodal, že nejdůležitějším cílem polského kabinetu je zajistit bezpečnost občanů Polska a ochránit je před nekontrolovanou migrací. "Díky tvrdému stanovisku Polska a visegrádské skupiny Evropská unie změnila přístup k migrační politice a upustila od povinného přerozdělování uprchlíků," prohlásil Mueller.

Soudní dvůr EU má v současnosti 11 generálních advokátů. Jejich úkolem je předkládat veřejně, nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí. Zpravidla v nich analyzují dosavadní vývoj unijního práva ve vztahu k dotčeným právním otázkám a navrhují rozhodnutí. Podle původních odhadů měl soud vynést rozsudek ke konci roku. Advokátka však vydání stanoviska dříve plánovaného na červenec odložila až na čtvrtek, což může zpozdit i samotný verdikt.

Související
Související