Kamil Čermák, generální ředitel, ČEZ Esco

Kamil Čermák, generální ředitel, ČEZ Esco

Tuzemská elektromobilita, podobně jako další oblasti nové energetiky, se samozřejmě potýká s mnoha dílčími neduhy. Přesto se jí daří tyto nástrahy postupně překonávat a přesvědčovat trh, že jde o plnohodnotnou alternativu ke klasickým pohonům v individuální i veřejné dopravě.

Jako energetika můžeme pomoci zvládnout potenciální nerovnováhu především ve dvou oblastech. Tou první je výstavba kapacitní dobíjecí infrastruktury, která by měla být průběžně připravována na nutnost zajistit dobíjení pro násobky dnešních stavů e-aut jezdících v ČR. Naše síť veřejných dobíjecích stanic s momentálně více než 170 stojany je koncipována jako celorepubliková s primární snahou pokrývat velká města a hlavní silniční tahy. To by mělo zbavit elektromobil nálepky výhradně městského auta.

Za druhé je pro plynulý nástup elektromobility třeba včas a kvalitně pokrývat poptávku po zavádění jejích prvků ze strany firem, ale i státní správy a samosprávy.

V ostatních oblastech už je podpora elektromobility na jiných subjektech. Výrobcům se např. poměrně rychle daří odbourávat deficit v dojezdu, když nové typy e-aut mají dojezd výrazně nad 300kilometrovou hranicí. Další výzvu představuje rozvoj elektromobility pro distribuční a přenosovou soustavu. Na stávající úroveň spotřeby jsou tyto sítě dimenzovány dostatečně. Přípravu bude vyžadovat nástup stanic s vyššími dobíjecími výkony a dobíjení v řádově vyšších desítkách tisíc domácností a firem, zejména s předpokládanou koncentrací ve frekventovaných časech večer a přes noc. Je třeba rozvíjet také kapacity ležící v akumulaci umožňující úplnou nebo částečnou nezávislost na dodávce energie ze sítě.

Nezastupitelnou roli má stát. ČEZ ani ostatní energetiky totiž nemohou např. samy zajistit výstavbu skutečně robustní a kapacitní páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, kterých by podle našich odhadů mělo vzniknout několik tisíc v horizontu pěti až sedmi let. V našich podmínkách už nejsou neznámou věcí ani příspěvky obcím nebo živnostníkům na koupi automobilů s ekologickým pohonem. V městech a obcích jsou pak vidět aktivity při zavádění podpůrných opatření a nepřímých pobídek, jako jsou bezplatný vjezd do center měst, parkovacích zón, jízda v pruzích pro MHD atd.

Vladimír Janypka, obchodní ředitel divize Elektrotechnické výrobky, ABB

Vladimír Janypka, obchodní ředitel divize Elektrotechnické výrobky, ABB

Nikdo už dnes nepochybuje, že trh s elektromobily nabírá na rychlosti, přičemž existují prognózy, že do roku 2040 bude na silnicích 559 milionů elektromobilů a 55 procent všech nově prodaných vozidel budou elektromobily. Netvrdím, že tato ambiciózní čísla se skutečně naplní, jedno je ale více než jisté − elektromobilita se stává nedílnou součástí našich životů.

Udržitelnou budoucnost bez emisí si jako cíl vytyčila řada států i společností, cesta k ní je ale dlouhá a neobejde se bez inovací a stále lepších řešení. Jaké jsou potenciální příležitosti pro rozvoj této globální vize? Z mého pohledu se jedná o tři hlavní možnosti. Za prvé zajištění investic do sektoru elektromobility, a to jak do vývoje technologie baterií pro větší dojezdovou vzdálenost a nákladovou efektivitu, tak zejména do vývoje široké sítě nabíjecích stanic. Za druhé se musíme zaměřit na větší spolupráci, což je významný faktor umožňující inovaci v oblasti elektromobilů. Kooperace s dalšími vysoce profilovými aktéry nám umožňuje posouvat technologické hranice a vyvíjet nová řešení.

Příkladem je naše spolupráce s Technologickou univerzitou Nanyang, Úřadem silniční dopravy a společností Volvo Buses, díky níž jsme uvedli v Singapuru na trh první 12metrový plně elektrický autonomní autobus na světě. Projekt chce dokázat, že je možné zajistit dopravu s pevnou trasou a jízdním řádem vozidly neprodukujícími žádné emise.

Trh je plný příležitostí pro aktéry z různých disciplín, od vývoje nové generace vozidel a podpůrných komponentů pro poskytovatele nabíjecí technologie přes operátory nabíjecích stanic až po služby a aktéry v sektoru obnovitelné energie.

Za třetí musíme přijmout, že spolehlivá energetická infrastruktura s nízkými náklady na údržbu je pro rozvoj elektromobility klíčová. Zásadní je proto zvýšit kapacitu současných baterií. Nabíjení na stejnosměrný proud je nyní stále příliš výkonné pro většinu spotřebitelských aut, to se však může změnit s uvedením prvního vozidla, které bude schopno tuto energii pojmout. I když současné baterie nemají kapacitu na uložení takového množství energie, jaké je dostupné z vysoce výkonné nabíječky, technologie jako dobíječka Terra HP je řešením pro budoucnost. Díky nabíjení na 350 kW může přidat 200km dojezd jakémukoliv vozu v čase, který není o moc delší než doplnění např. benzinu.

Martin Klíma, vedoucí Mobility Services, E.ON Energie

Martin Klíma, vedoucí Mobility Services, E.ON Energie

Výzev v elektromobilitě vnímám celou řadu. Více než sto let je lidstvo zvyklé na spalovací motory, jejich provoz a zvuk, takže změna, kterou elektromobilita přináší, se netýká pouze technologií, ale i celkové proměny myšlení, přístupu a návyků. Kromě toho elektromobilita zasáhne zcela nepochybně více průmyslových sektorů. Jedním z velkých témat je budování dobíjecí infrastruktury, které s sebou nese přirozeně vyšší zátěž pro distribuční soustavu. Investice do přenosových a distribučních soustav a zavádění smart technologií jsou v dlouhodobém horizontu v tomto kontextu nezbytné. Již dnes predikujeme lokality, kde podle našich odhadů bude v budoucnu docházet k vyšší poptávce po dobíjení.

Další výzvou je velmi často skloňovaný nedostatek dobíjecích stanic, nicméně tato bariéra do několika málo let zmizí. E.ON, stejně jako další energetické firmy, investuje do rozvoje dobíjecí infrastruktury velké prostředky a díky tomu zde vznikne kvalitní páteřní síť napříč celým Českem.

Výzvu vidím i v silné orientaci tuzemského automobilového průmyslu na tradiční komponenty do vozů se spalovacími motory. Zde se otevírá prostor pro investice do inovativních řešení s cílem zajistit si prosperitu i v následujících letech. Nedílnou součástí jsou také investice do vzdělání, připravovat si odborníky na tuto problematiku již dnes se určitě vyplatí.

Další výzvě budou čelit autoservisy, které již dnes musí sehnat zaměstnance, kteří dokážou elektromobily odborně servisovat. Vzhledem ke konstrukční jednoduchosti elektromobilů budou muset dealeři a autoservisy hledat i nové byznysové příležitosti.

Elektromobilita je výzva i pro samotné uživatele. Znamená především kompletní změnu chování, kdy se tradiční model rychlého tankování na čerpací stanici promění v zajímavý mix možností dobíjení vozidel. Běžně bude dobíjení dostupné v garážích, městech, obchodních centrech, supermarketech, v zaměstnání a v neposlední řadě i doma. Lidé nebudou "tankovat" až ve chvíli, kdy jim bude docházet palivo, ale budou využívat různé příležitosti pro dobíjení na různých místech. Zkrátka myšlení a chování elektromobilisty se zásadně liší od tradičně zažitého modelu.

Podle Národního akčního plánu čisté mobility budou v ČR k roku 2030 zhruba sedm procent celkového vozového parku zabírat elektromobily. Spalovací motory tak budou nadále hrát dominantní roli a trh elektromobility se bude utvářet postupně a plynule.

Tomáš Hüner, ředitel Smart Infrastructure, Siemens

Tomáš Hüner, ředitel Smart Infrastructure, Siemens

Přestože je dnes v Česku v provozu jen asi 2,5 tisíce čistě elektrických osobních aut a rozhodně nepatříme k průkopníkům elektromobility v Evropě, bezpochyby jde o jeden z nejrychleji rostoucích automobilových segmentů.

Zatímco řada zemí (především evropských) přijala ambiciózní závazky směřující k uhlíkové neutralitě, Česko se v tomto směru drží spíše zpátky: státem řízené aktivity vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů nejsou implementovány, podíl energie získané z obnovitelných zdrojů je pod evropským průměrem. Česko přitom patří mezi evropské státy s nejvyššími emisemi CO2 na obyvatele.

I když podpora elektromobility nedosahuje evropského standardu, disponuje Česko jednou z nejlepších energetických soustav světa − v posledním hodnocení Světové energetické rady jsme dosáhli skvělého 16. místa mezi 128 hodnocenými státy. Mimořádně dobře si vedeme v oblasti energetické nezávislosti, naše zdroje energie jsou účinné a dnes již vybavené technologiemi, které výrazně omezily negativní vlivy na čistotu ovzduší. Oblastí, na kterou se musíme v české energetice do budoucna zaměřit, je rychlejší a rozsáhlejší zavádění nízkouhlíkových technologií výroby energie.

A tady vidím skutečné "jádro pudla". Česká spotřeba elektrické energie je na příštích pět let (a možná i déle) pokrytá. Ale je do velké míry založená na fosilních zdrojích, především uhlí, tudíž tvoří nezanedbatelnou část uhlíkové zátěže země. A dokud budou elektromotory nabíjet své baterie vysoce uhlíkově zatíženou energií, nemůže být o jejich bezemisním provozu řeč. Navíc bude-li tlak na snižování emisí CO2 vyvíjen pouze na oblast dopravy, nelze vyloučit scénář, kdy bezemisní mobilita způsobí zvýšení emisí v jiných oblastech, primárně v oblasti výroby elektrické energie.

Naše současná energetická soběstačnost se do budoucna může stát až zátěží, protože stagnuje výstavba nových zdrojů, které by jistě mohly být nízkoemisní nebo obnovitelné, a tedy bezemisní.

Vedle těchto technologií bychom neměli zapomínat ještě na jednu, se kterou máme rozsáhlé zkušenosti. Je spolehlivá, uhlíkově neutrální a v našich podmínkách i zcela bezpečná: technologie jaderná.

Článek byl publikován ve speciální příloze Elektromobilita.