Ceny tuzemských bytů dál rostou dvojnásobným tempem oproti průměru EU. Evropská rada pro systémová rizika minulý měsíc dokonce vůbec poprvé varovala před vývojem na tuzemském trhu s byty a domy. Bydlení se stává nedostupné i pro dobře vydělávající střední třídu zejména v Praze, kde už překonala cena metru čtverečního nového bytu sto tisíc korun. Důvod je prostý – nestaví se a nabídka neodpovídá poptávce. Přeregulovaná legislativa a paralyzované stavební úřady jsou tou hlavní příčinou, do hry ale také často vstupuje odpor veřejnosti a politiků k rozvoji. Přitom se řešení nabízí: pokud by města a obce získávaly více z daní z nové výstavby, starostové by byli více motivováni stavební rozvoj podporovat.


Odpor se dá zmírnit 

Jen málokterý investor chce uskutečňovat záměr v místě, kde jsou radnice a veřejnost proti. Někdy ale ani transparentně prezentovaný záměr, vyjednávání a kvalitní projekt nestačí. Sousedé v okolí chystané výstavby se prostě bojí, že jim zhorší dostupnost škol a školek nebo zkomplikuje dopravu. A politik logicky nechce jít proti voličům. Tento efekt, který provází téměř každou novou stavbu, má i svůj název - NIMBY (z anglického Not In My Back Yard – ne na mém dvorku). Ze zkušeností přitom vyplývá, že existují způsoby, jak lidi o potřebě pozitivního rozvoje přesvědčit. 
Jedním z klíčových nástrojů pro změnu postoje společnosti je spravedlivější přerozdělování daní plynoucích z nové výstavby. Z té totiž stát získává desítky miliard korun ročně. Kdyby z toho více profitovaly obce a města, pomohlo by to zmíněný odpor minimálně zmírnit. Výrazně by se tím zmírnila také současná krize dostupnosti bydlení, protože právě města a obce nesou největší zátěž spojenou s novou výstavbou. Opravdu se tak není čemu divit, že se samosprávy nové výstavbě často brání, když nemají dost peněz na nutné související investice v podobě potřebné technické infrastruktury nebo občanské vybavenosti typu škol a školek.


Peníze pro obce

Prostor pro změnu tu přitom je. Stát získává na daních z průměrného nového pražského bytu zhruba milion korun, samosprávy ale téměř nic. Jak řekla na podzimním Summitu architektury a rozvoje radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová, město chce vedle zrušení daně z nabytí nemovitosti a snížení DPH z nové výstavby z 15 na 10 procent také prosadit, aby výnosy z DPH nedostával pouze stát, ale určená část šla i městům a obcím, kde se staví. Doslova tehdy řekla: „Městské části nyní jednají s developery trochu vydíracím způsobem: Buď nám vybudujeme všechnu infrastrukturu i na veřejných pozemcích a postavíte školy a školky, nebo vám to nepovolíme.“ To je bohužel realita…
Pro investory je ale takový přístup nereálný. Není ani tak problém v tom, že by potřebnou infrastrukturu nedokázali postavit, ale tento přístup jen dále zvyšuje ceny už tak drahých bytů. Proto kdyby obce měly prostředky, mohlo by být vše jinak. 
Role nás jako investorů je především v realizaci kvalitních staveb s tím, že neseme všechny náklady a rizika výstavby na našem pozemku a v blízkém okolí. Naší další důležitou rolí je, že platíme daně. Budovat dopravní infrastrukturu a veřejnou vybavenost typu škol a školek je jednoznačně úkolem veřejné sféry.


Dušan Kunovský
předseda představenstva Central Group, a. s.