Absolventi humanitních oborů jsou budižkničemové, kteří v tom lepším případě skončí za přepážkou nějakého řetězce rychlého občerstvení, v tom horším z nich budou zaměstnanci některé z neziskových organizací placení z našich daní.

Tohle není zase tak extrémní názor, v jen o trochu mírnější formě ho můžeme slyšet i z úst některých představitelů české politické scény či průmyslu. Není to ostatně jen české specifikum. Vůči humanitním oborům jsou kritičtí třeba i politici v Americe. Republikánský senátor Marco Rubio například před pár lety prohlásil, že Spojené státy potřebují více svářečů a méně filozofů. Svářeči si prý ostatně vydělají i více peněz, tvrdil. Nebyla to pravda a Rubio se posléze omluvil.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Přidávávat komentáře mohou pouze předplatitelé.
21.11.2019 06:22
Článek má zásadní chybu v tom, že měří situaci v Čechách s daty z USA. Přečtěte si ve stejném vydání stížnosti učitelů, a můžete hlouběji zapátrat, kolik si asi vydělají čeští vědečtí pracovníci na akademii věd, kde je situace tabulkových platů. A nemusíte koukat ani tolik na obor, je to spíš rozdíl státní vs soukromý sektor. Je pak spíš nasnadě otázka, jestli je dobře, aby se člověk učil obor, který pak ve střetu s ekonomickou realitou opustí? Co to vypovídá o systému vzdělání-trh práce-hodnoty ve společnosti?
Štěpánka Formánková 20.11.2019 19:17
No dalo by se to interpretovat třeba i takto: vysoká škola trvá 5 let. Lidé po VŠ nastupují do zaměstnání tak v těch 25-ti letech. Ve 40-ti letech se všem cca srovnají platy. Ti humanitní musí tedy dalších 15 let praxí napravovat škody, které na nich zanechalo jejich 5-ti leté VŠ vzdělání, aby se vyrovnali těm technikům. - Samozřejmě, že toto tvrzení je značně přehnané. :-) Ale zkoumat výsledek něčeho, co trvalo 5 let až po 15-ti letech působení něčeho jiného, mi přijde dosti odvážné.
Jakub Holáň 20.11.2019 11:21
Obojí je důležité. Nikdy bych nekoupil technický produkt od člověka, který mu nerozumí. Ale stejně tak bych nekoupil produkt od člověka, který se sice vyzná, ale chová se jako pedant a nemá nadhled.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru