Když představitelé spolku Milion chvilek pro demokracii na pražské Letné vyzvali demonstranty, aby vstupovali do politických stran, znělo to jako čirá naivita. Nechuť angažovat se v partajích je takřka definičním znakem Čechů, o čemž svědčí skutečnost, že na Letné bylo dvakrát více lidí, než mají všechny naše politické strany dohromady. Jedna věc je přijít jednorázově na protestní demonstraci a odškrtnout si položku "starost o věci veřejné" a něco jiného je vstoupit do praktické politiky.

Kupodivu se ale zdá, že se přece jen něco děje. Středopravým stranám se hlásí noví členové a podporovatelé. Nejpatrnější je to u starostů, kteří mají 500 nových podporovatelů, ale zvýšený zájem je i o členství v TOP 09 a u lidovců, kde se noví podporovatelé počítají alespoň v desítkách či stovkách. Že je to málo? Jak se to vezme. STAN měl dosud 160 členů a 2500 podporovatelů, TOP 09 má 2700 členů. Příliv nových zájemců tedy zanedbatelný není. Navzdory tomu, že vůči vstupu do partají u nás existuje obrovská mentální bariéra. "Vstup do politické strany u nás automaticky znamená, že se stáváte divným a podezřelým. Je to trochu jako jít do hospody a nedat si pivo. Můžete to sice udělat, ale ty řeči a šťouchance, kterým se vystavujete, jestli nejste nemocný a tak dále, ty vás otráví. Takže vstup do strany je svého druhu cejch," popsal nedávno problém šéf STEM Martin Buchtík. Jestliže se tedy nyní alespoň stovky lidí rozhodly, že cejch unesou a do politiky přece jen půjdou, je to svým způsobem úspěch spolku Milionu chvilek pro demokracii. Navíc zájem o veřejné angažmá nelze redukovat na vstup do velkých partají: Je pravděpodobné, že se na základě výzvy z Letné budou lidé více zapojovat do místních politických aktivit, které typově odpovídají formaci Praha sobě. Zdá se, že samotní demonstranti si svůj díl odpovědnosti za budoucnost uvědomují a alespoň zčásti jsou to ochotni promítnout i do praktického konání.

Teď tedy zbývá, aby si své odpracovaly i samotné partaje, které lze bez obav nazvat demokratickými. Na Letné zazněla výzva, aby překonaly malicherné spory a dokázaly se spojit do volebních koalic. Jen tak mohou mít hlasy odevzdané pro tuto část spektra v českém volebním systému zvýhodňujícím větší formace stejnou váhu jako hlasy odevzdané pro Andreje Babiše. Partaje tváří v tvář čtvrtmilionovému davu snaživě kývaly. Jenže uplynuly dva týdny a reálně se nedokážou všude dohodnout ani na společných kandidátkách v krajských volbách (například na Zlínsku se neshodl STAN s TOP 09). Otázka je, jestli to ve volbách celostátních bude lepší. Celkově: Ve společnosti zjevně poptávka po jiné než babišovské politice existuje a počet lidí ochotných věnovat politice energii roste. Je ale otázka, zda demokratické partaje v sebezahleděnosti tuto energii neprohospodaří. A spolu s ní nepohřbí i samy sebe.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru